Osobní mylenky hlavní postavy

masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 296
upraveno 21. srpen 2012 v O tvůrčím psaní
Zdravím všechny spisovatele a spisovatelky!

Mám určitý problém s jedním příběhěm, tak pokud budete mít trpělivost můžete mi poradit...

Mám vymyšlený příběh, možná budoucí knihu, kdo ví? Hlavní postavou je sedmnáctiletý kluk - Jason Blake. Celá "kniha" by byla psaná z pohledu vypravěče (tedy ve 3. osobě). Ve velké části by sledovala jen příběh Jasona. Ale...

V knížce by byly velmi důležité osobní poznatky, myšlenky, atd. hlavní postavy. Chtěla bych, aby byly tyto myšlenky psané v 1. osobě samotným Jasonem, něco jako formou deníku. Objevily by se několikrát, nezávisle na sobě, v různých částech příběhu. A jsme u toho ALE... Jak to napsat?

Potřebuji, aby to vyznělo přirozeně, aby čtenář neměl pocit, že myšlenky k příběhu nepatří a nehodí se do něj. Myšlenky mají být obohacení příběhu, mají vysvětlovat pocity hlavní postavy, důvody k jeho činům... Nesmí to vyznít kostrbatě, musí to tam zapadat...

Zatím mě napadly dvě varianty, jak to napsat:

1. Pokaždé, když se k myšlenkám dostanu, zařadit je jako novou kapitolu. Od normálního textu ji oddělit třeba kurzívou, kapitolu buď nazvat tak, aby bylo jasné, že vypráví Jason, nebo nechat vše postupně vyplynout... Udělat to formou deníkového zápisu.

2. Udělat tyto části kratší (dva tři odstavce) a prostě je prázdnými odstavci a kurzívou oddělit od normálního textu. Vložit je přímo do příběhu, do konkrétní situace...

Budu moc ráda, když mi napíšete, která varianta by podle vás byla vhodnější. Klidně můžete přidat jinou variantu, za každý nápad, připomínku a názory budu ráda.
Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.
o psaní jinak...

Komentáře

  • Nedávno jsem podobný problém řešil a přikláním se k první variantě - sám jsem ji použil. Nešlo tam přímo o reakce na dané problémy, které přinesl příběh, ale to je jedno. Pak je podle mě důležité, jestli jde o povídku nebo knihu. V povídce bych použil druhou variantu, ale vždy bych to uvedl nějakou stejnou formulací. Něco jako můj milý deníčku, i když samozřejmě ne tak lacině a hloupě. Prostě třeba datumem nebo nějakým jiným označením - dovedu si představit, že hlavní hrdina je blázen do chronologie a každý záznam v deníku uvádí číslovkou dne, který je jeho věkem. Např. Jasonovské datum 6210 dní od narození.
    Pak nebude potřeba ani ta kurzíva.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.