Kurz: Doporučené prostředí a jména?

HankaHanka Komentářů: 10
upraveno 3. září 2011 v Kurz: Jak napsat knihu
Vím, že je na autorovi, jaké prostředí si pro svůj román vybere, ale ráda bych znala názor ostatních, co jsou (nebo třeba i nejsou) zapsání v e-mailovém kurzu.

Zvolili jste příběh v cizině nebo v naší České (popřípadě Slovenské) republice? Já nad tímto totiž váhám. Je totiž pravda, že Brno, jako moje rodné město, znám daleko více, než kdybych si vybrala například Kongo. Nepíšu totiž fantasy knihu, to bych své postavy asi nenechala v ČR. :D Ne, píšu prostě román. Takže - jaký je váš názor?

A málem bych zapomněla. Upřednostňujete anglická nebo česká jména?

Moc děkuji za každou odpověď a pomoc!

Komentáře

  • Poslední dobou ráda zasazuji příběhy do ČR, ne však do reálných míst - vymyslím si město či vesničku založené na místech, kde jsem byla a která se mi líbila. Je to takový slepenec (třeba román, který jsem teď začala psát, se odehrává v městečku, které má něco z mé rodné Třebíče, italského Vieste, Prahy a Paříže). Je to zábava. :-)
    Navíc je to trošku říznuté fantasy, proč ne. Myslím, že to není moc typické, ale zato zajímavé. Rozhodně mě to baví. :-)
    Co se týče jmen, používám česká jména, ale snažím se, aby to nebyla klasika typu Karel a Jan. V českém kalendáři je spousta jiných hezkých jmen.
    Přeju šťastnou ruku při výběru místa a jmen. :-)
  • Když píšu příběh, většinou volím místo děje někde v cizině. Nevím proč, prostě to dělám automaticky. Ale vždy se snažím psát jenom o místech, kde jsem byla. Nebo si alespoň přečtu nějakého velmi dobrého průvodce, abych se v místě alespoň trochu "rozkoukala" a případně do něj mohla děj zasadit.
    A musím přiznat, že i jména volím cizí. I když se mi některá česká jména líbí opravdu hodně, vždycky najdu nějaké cizí, které se mi zalíbí víc.
  • Uznávám, že cizí jména zní víc "cool", taky mě lákají víc než česká. Ale kdybych použila třeba anglická jména, musím příběh zasadit do jiného, neznámého prostředí. A to, jak už jsem se několikrát přesvědčila, u mě nefunguje. Jakmile píšu o místě, kde jsem nikdy nebyla, a které existuje jen v mé hlavě, je jeho popis nemastný neslaný (možná proto že mi chybí prostorová představivost..?).
  • Řekla bych, že pokud jde o to, kam zasadit příběh, je jednoduší a rozhodně pohodlnější zasadit ho do ČR. Přeci jen, všechna města si jsou podobná a člověk hned ví, na čem je.
  • Já mám celý vymyšlený svět, tudíž i jména si k tomu vymýšlím. Nicméně v menších příbězích jsem používala normálně česká. Hodně se mi vždy líbila z ženských Liliana a Marika. Z mužských mám nejraději Samuela. Jeho jméno ale se bohužel většině lidí spojí s křesťanskou vírou, takže je takové dost zavádějící.
    Jinak místa a města moc neřeším, postava sice někde je, ale rozhodně to město, vesnici, cokoliv, kde zrovna jsou, moc nerozpitvávám. Soustřeďuji se především na příběh samotný. Mě osobně nikdy nebavily nějaké popisy, když si to vezmu, tak ani vlastní postavy nemám nějak detailně popsané.
  • Co se týče jmen, mám opravdu raději anglická jména. Výběr z těch, které se mi líbí je mnohem širší. Musím se ale přiznat, že nad dívčími jmény hodně přemýšlím. Klučičí se mi prostě líbí víc.
    Když jde o prostředí, mám radši něco vymyšleného, určitě své příběhy nezasazuji do známých míst, protože prostě nedokážu místo popsat tak, aby to vypadalo schopně. Pravdou je, že píši spíše fantasy, kde není důležité místo, ale příběh.
  • ArvariArvari Komentářů: 12
    Anglická jména určitě zní víc cool, a taky jsem je dřív měla tendenci používat. Dalo práci se z toho vymanit, ale zase si prostě říkám, že když svoji postavu pojmenuju třeba Jane Wood, je to totéž, co v Česku třeba Jana Lesná. Není to cool jméno, jen Češi to tak berou.
    To radši lovím zajímavá česká jména...
  • No, popravdě, většinou píšu ve stylu fantasy. Všechno mám smyšlené a místo především - dotvářím ho podle toho, jak se mi to v příběhu hodí. Jména jsem taky jistou dobu vymýšlela sama. Jednou mě ale zarazilo, když jsem z legrace napsala do Seznamu jméno své hlavní postavy z příběhu, který jsem psala už asi půl roku - Salmar. Vyjelo mi, že už bylo použité v příbězích J.R.R.Tolkiena. Taková zrada! Přitom jsem od něj nikdy nic nečetla a ani neviděla...
    Každopádně příběh už zůstal nedopsaný. Nevím, nemuselo to být kvůli tomu - jen mě to prostě vzalo. Uvědomila jsem si, že jména, která si vymyslím, nemusí být stoprocentně originální. A taky - o něco lépe se čtenář sžije s postavou, co má jméno, které už někde slyšel, nebo které je dokonce jeho vlastní. Z tohoto důvodu v posledním příběhu jména tak nějak "kombinuji". Jméno Rachel je rozhodně docela obvyklé. Caile (mužské) nejspíš také. Myslím si ale, že jména Kerth a Sagita jsou spíše z fantasy světa. Alespoň já ještě žádnou Kerth a ani žádnou Sagitu nepotkala.
    Když je však zadám do vyhledávače, zjistím, že také nejsou nijak ojedinělé...
  • Já osobně používám zajímavá a tajuplná anglická jména a příběh se odehrává v cizině,ale na místě, které není známé. Nechci se vázat, takže si místo děje raději celé vymyslím.
  • PekelnikPekelnik Komentářů: 1
    Já teda píšu svou první knížku (sci-fi), jejíž příběh jsem zasadil do jednoho anglického města, v kterém jsem 4 roky bydlel a kam jsem chodil i do školy. Velice dobře znám město a jeho okolí, některé anglické zvyky atd, tak proč to nevyužít? Pochopitelně používám i anglická jména. Chtěl jsem psát i fantasy, ale nějak se mi nedařilo vytvořit si vlastní svět.
  • KachenKachen Komentářů: 19
    Já osobně se snažím používat jména, která se vyskytují ve více jazycích. Jako Marta, Barbara atd. Mám taky totiž problém, jestli děj zasadit u nás nebo v cizině a tohle mi ho částečně řeší. Pokud nejsou jména měst, nebo zemí pro příběh klíčová, tak je vynechávám, nebo moc nezdůrazňuji a nechám na čtenáři ať si vybere.
  • GennieGennie Komentářů: 56
     Já také píši fantasy, takže jsem si svůj svět vymyslela, ale pravda je, že u momentálního(a nejspíš jediného, jelikož ho píši již rok a půl a ještě minimálně stejnou dobu budu) příběhu se první asi tři kapitoly z momentálních asi osmdesáti, když to sečtu, se odehrávají v Londýně.

    Ale pravda-musela jsem si přečíst dost článků,  pár knih(ha ha, teď zním úžasně chytře, ale byl to prosím vás povětšinou Děsivý dějepis)a také podrobně prozkoumat fotografie i Google Maps, abych alespoň trochu nahlédla do tajů tohoto města, ale čtenáři si nestěžují.

     Pokud jde o jména, většinu jsem vzhledem k národnosti pojmenovala anglicky, ale některá jména jsem si vymyslela a jiná přeložila z google překládače(Maganda=filipínsky krásná, Diam=indonésky tichý).

     Je pravda, že mnohé anglické jména zní lépe, když se nepočeští. Uvedu pár příkladů:

     Christian-Kristián

     Elizabeth-Alžběta(i když i to je docela hezké jméno)

     Stella-Stela(bez toho "l" o vypadá hrozivě nepřirozeně)

    Camille-Kamila

     Ale docela se mi zamlouvá české Saskie, Samuel a Daniel, i když u Daniela se mi více líbí anglická výslovnost, přestože nevím, jak se to vlastně čte(pomůžete mi? "Deniel" či "Dejniel"?).
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.