Co myslíte?

upraveno 9. únor 2012 v Povídky
Ahoj,
ráda bych znala názory lidí, kteří se věnují psaní (ať už amatérky pro vlastní potěchu, nebo profesionálně). Vím, že tato 'ukázka' je dost krátká, ale je to opravdu jen úplně první předmluva, jakési nalákání z minulosti hlavní postavy, kterou ona sama odhalí později během celého příběhu.

Slečna Kirké
Předmluva

Pevně jsem sevřela úzké hrdlo skleněné flašky a napila se vína. Fuj! Vlastně mi to nikdy moc nechutnalo, ale většinou to pomáhalo, nebo alespoň poslední měsíc mě to spolehlivě zbavovalo problémů. Jenže dneska ne. Znovu jsem pozvedla flašku a pořádně si lokla alkoholu. Sledovala jsem shrbenou osobu koukající na mě ze zrcadla. Seděla tam jakási dívka se svěšenými rameny, typická absolutní troska. Hnědé vlasy měla rozcuchané, oči zarudlé, oteklé a make-up s nímž se dnes ráno bezúspěšně snažila zakrýt tmavé kruhy pod očima byl rozmazaný. Kam se jen poděla její sportovní postav? Její úspěchy? Její sebevědomí?
A kdo to má sakra všechno vědět!?
Bože můj, kdy se ze mě tohle stalo? Vždycky jsem věřila, že se mě něco podobného nikdy nečeká. Vždyť já byla krásná a úspěšná. Vždyť jsem byla dvojnásobnou seniroskou mistryní světa! A co jsem teď? Jenže já musela! A on tu nebyl, aby mi pomohl, nebyl tu!
Dveře za mými zády se otevřeli a zase zavřeli. V zrcadle jsem sledovala krásnou ženu s tmavohnědými vlasy, která tiše vstoupila. Její tmavé oči se rozšířili zlobou jakmile mě spatřila.
„Charlotto!“
„Jé, ahoj mami,“ vyžbleptala jsem. Jen by mě zajímalo, jak může být takový malý jazyk tolik těžký.
„Co si myslíš, že tu děláš?“ zněla přísně, jenže tak má matka zněla vždy.
„Já si myslim, - škyt – že tu piju!“
Naštvaně mi vytrhla flašku z ruky a prudce jí postavila na stůl, div ta poslední desetina vína nevyšplíchla ven.
„Tak dost Charlotto! Proč tohle děláš?!“
„Protože,“ veškeré promile jakoby mi záhadně zmizeli z krve a okamžitě ho nahradil pocit viny, který nepramenil jen z toho, že jsem jako houba na alkohol, byl tu mnohem hroší čin, který jsem si neustále musela vyčítat. „Protože mi chybí.“
Mamka si ke mně přisedla na pohovku. „Ale to nám přece taky, Lott, jenže Nick by nechtěl, abys tu seděla a opíjela se, přece víš jak ti fandil! Chtěl by, aby jsi bruslila. Měla by jsi mu dokázat, že na to máš!“
„Proč? Vždyť už to stejně neuvidí!“ zoufale jsem se snažila potlačit další slzy, které se mi draly do očí.
„Nikdy tě neopustil, Charlotto, nikdy! Pořád tu je, přesně tady,“ rukou se dotkla mojí hrudi v místech, kde mi zběsile tlouklo srdce „Sleduje tě, hlídá tě a chce tě vidět vyhrávat!“

Prosím nenechte se zmást slovem 'seniorská' v krasobruslení je to v podstatě skoro 18+ ;) Ještě bych také chtěla poprosit hlavně o kritiku ( i když berte ohledy na to, že je mi čerstvých patnáct :D ). Předem děkuji za každý názor... :)

Komentáře

  • Ahoj Terko. V patnácti člověk zrovna nevyniká v trpělivosti, což je z tvé ukázky i patrné. Doplň čárky a oprav nepřesnosti. Ujasni si styl. Pokus chceš psát hovorové výrazy typu flaška, nevkládej za ně přísně vypadající alkohol. tan patří do láhve. Do flašky bych dala spíš chlast. Píšeš, že se jedná o předmluvu. Asi bych spíš začala obdobím, kdy byla tvá hrdinka na vrcholu. Myslím, že by se ti s ní lépe sžilo a ten její propad by pak působil více věrohodně. Víš, jako že třeba kouká na svůj dres zavěšený na rohu zrcadla a vzpomíná, kde jej měla..pak krátký popis úspěchu, pak pohled do zrcadla a výše uvedený popis trosky. Ale to je jen můj názor. Pochopitelně se řiď hlavně svými pocity. Každopádně jsi mladá autorka s nezpochybnitelnou dávkou talentu. Pokud přidáš vytrvalost, úspěch se určitě dostaví. Držím ti palce.
  • Ahojky, samozřejmě jsou tu pravopisné chybičky a třeba bys něco změnila i po řádné korektuře. Jako celek to ale působí velmi čtivě a jestli se ti z toho podaří napsat knihu a vydat ji, tak ji musím mít.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.