Písanie jedného románu na preskáčku

Chcela by som sa opýtať, či tu má ešte niekto skúsenosti s takým písaním románu, ktoré nejde zaradom od začiatku do konca, ale po scénach, ktoré autorovi práve prichádzajú na myseľ bez ohľadu na to, kde v románe sa nachádzajú. Zjednodušene povedané, namiesto toho, aby ste napísali najprv prvú kapitolu, potom druhú, potom tretiu a tak ďalej, začnete trebárs desiatou, pokračujete piatou, potom napíšete koniec, následne sa vrátite na začiatok... až postupne pozapĺňate medzery a všetko vám do seba zapadne ako dieliky puzzle.

Podarilo sa vám takto vyskladať celú knihu? Aké dlhé boli jednotlivé úryvky, z ktorých ste ju vyskladali? Ako dlho vám takéto písanie trvalo? Zapadalo vám to všetko do seba? Neopustila vás inšpirácia? Nemali ste problémy s nekonzistenciou? Museli ste spätne toho veľa prepisovať? Alebo ste o tejto forme len premýšľali a z nejakých príčin ju zamietli? Hovorte...

Ja som po niekoľkých neúspešných pokusoch o takéto písanie v puberte o 15 rokov neskôr takto dokončila svoj prvý vyskladaný román. Písanie som začala 4. kapitolou, vtedy len s približnou predstavou o celom deji, a poslednú chýbajúcu scénu som doplnila v pätnástej kapitole. Celkový počet kapitol je 30. Celková doba takéhoto písania bola päť a pol roka. Počet jednotlivých fragmentov dosiahol číslo 118, čiže zhruba štyri na každú kapitolu, a ich dĺžka sa líšila od jednoodstavcových po niekoľkostranové. Konzistenciu mám až na pár detailov pomerne dobrú, aj keď to sa ešte uvidí po revíziách a betareadingu. :-)

Komentáře

  • masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 285
    Příliš mnoho zkušeností s takovým psaním nemám, první (a jedinou) dopsanou knihu jsem dělala od začátku do konce s tím, že jsem ještě pár kapitol dopisovala a vnořila je zhruba do tří čtvrtin příběhu. Druhý díl píšu také od začátku, ale s tím, že čas od času se vrhnu na část, která se odehrává až později. Zatím jsem nedošla až tak daleko, abych už napsané scény zapojila do děje... ale něco k tomu říct můžu.

    Myslím si, že takovéhle psaní má pár výhod a spoustu nevýhod. Takže prvně s výhodami: člověk píše to, co zrovna chce psát a na co má chuť. Asi právě proto se do toho pustíme. Navíc je možnost ucelit si nějakou scénu a vývoj děje, takže máme představu, jak se mělo dít "to před tím".

    No, jenže ty nevýhody jsou občas moc velké. Stalo se mi už několikrát, že jsem tu krásnou scénu namyslela a zjistila, že to takhle nejde, protože nefunguje časová posloupnost. Navíc je to, jako bys tvořila několik příběhů a ne jeden. Je horší se v tom zorientovat. Dle mých zkušeností bych se tomuhle postupu raději vyhýbala, ale samozřejmě to záleží na každém jednotlivci.

    Přijde mi navíc, že tenhle postup trochu demotivuje. Já to mám třeba tak, že si rozepíšu scénu z prostředka, hrozně mě to baví... a pak se mám vrátit na začátek a napsat "to mezi" a do toho se mi vůbec nechce. Ale možná je to můj případ.

    Přirovnání k puzzle je krásné, mám však pocit, že při tomhle způsobu máš pak všechny dílky s trochu kostrbatými okraji a trvá delší dobu, než všechny přesně zapadnou do sebe.
    Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.

    Občas se vyžívám i v hudebních provedeních. Písničky můžete sledovat zde: Lexi Felix

  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Ďakujem za komentár. Čo sa týka výhod a nevýhod, vidím to podobne. Ani mne sa vôbec nechcelo písať niektoré výplnkové scény, ktoré ja nazývam "tmel". Ukrutne sa mi do nich nechcelo. Čakala som pri nich roky na nával inšpirácie. Ale pri niektorých som čakala márne a skrátka som sa do písania tmelu musela dokopať. Lenže aj pri chronologickom písaní som zažívala tmel. Jediný rozdiel bol v tom, že pri chronologickom písaní sa mi tmel striedal s dobrými scénami, kým pri písaní a preskáčku to boli najprv samé dobré scény a potom samý tmel tam, kde scény neprišli. Bolo to dosť demotivujúce, no aj tak to neľutujem.

    Mala som problémy aj s časovou postupnosťou a súvislosťami, no vždy sa to nejako utriaslo. I keď ktovie, čo ešte pri korektúrach objavím.

    Ja sama tiež tento postup neodporúčam začiatočníkom, chce to hromadu trpezlivosti a pevnej vôle.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.