Jen krátká ukázka z plánované knihy

upraveno 11. prosinec 2011 v Povídky
Zdravím všechny případné čtenáře :) Příběh, z něhož vám sem dám ukázku, už mám celkem slušně rozvinutý, a plánovala bych ho vydat i jako knihu. Nejspíš ale až za ty čtyři měsíce, co mi skončí e-mailový kurz :)
Ráda bych jenom věděla, jestli se to dobře čte a zbytečně to nepopisuju. Je mi jasné, že ve finále přijdou velké úpravy a škrtání (hlavně u mě). Tak bych jen chtěla poradit, u čeho začít :)
(úryvek je vybrán z deváté kapitoly)

Byla jsem na pokraji svých sil. Psychických sil. Chtěla jsem bojovat za bezpečí své sestry, která ani nevěřila, že jí je.
Hlavou se mi mihla otázka, jestli se už někdy někdo ocitl v podobné situaci. Jak toho druhého přesvědčil? Povedlo se mu to vůbec…?
„Tak v čem je problém? Co ti nesedí?“ Zuřivě jsem si zpětně procházela náš rozhovor. Co bylo špatně? Padla na mě taková bezmoc a bezradnost, jako už dlouho ne. „Proč nechceš věřit, že doopravdy jsem tvoje sestra?“
Na odpověď jsem čekala jako na rozsudek smrti. Taky jsem si tak i připadala – jako na soudu Božím.
Sklonila hlavu. „Pořád jsi mi neřekla, proč si to myslíš. Od koho to víš.“ Nenechala mě ale odpovědět, ještě pokračovala. „Já to potřebuju vědět, pochop mě.“
Přikývla jsem. „Je to věrohodná… osoba. Jak už jsem ti řekla, brzo se s ní určitě setkáš.“
„Ale kdo to je?“ Rozčileně usedla na zem vedle své postele. „Jak se s tím člověkem můžu setkat, když mě tady držíš?“
Taky jsem se posadila - na svoje lůžko. „Nedržím. Jen ti říkám, ne… z vlastní zkušenosti ti radím, že Cailovi nemůžeš věřit.“
Sledovala jsem, jak prudce zvedla hlavu a pochybovačně našpulila rty. „A tobě ano?“
Projelo mnou bezděčně trhnutí. Vylezla jsem na postel celá a zády se opřela o zeď. Chlad mi pronikal dál do těla, rukou i nohou. Nezdálo se mi to. Vážně to řekla.
„Promiň, nemyslela jsem to tak…“
„Myslela.“ Bojácně se na mě podívala. Celý její výraz volal po odpuštění. Snažila jsem se trochu pousmát. „Ale to nevadí.“
Zvedla se ze země, skoro jako by chtěla jít za mnou si přisednout, ale na poslední chvíli si to rozmyslela. Lehla si na svou postel. „Zrovna jsem nad tím dnem přemýšlela, víš.“
Tohle pokládala za vysvětlení? Vlastně mi to bylo jedno. Nebudu hrát uraženou jako Caile. Navíc, na tohle měla právo. Po tom všem.
Obě jsme tak nějak vnitřně cítily, že náš spor byl u konce. Nevyřešený, naopak přinesl víc otázek než odpovědí, ale byl u konce. Ani jedna z nás už neměla chuť se hádat.
Byla jsem svým způsobem šťastná, že jsem svůj trumf nemusela použít. V duchu jsem si ho hned zařadila do kategorie až v krajní nutnosti.

Komentáře

  • HanaKaHanaKa Komentářů: 4
    PODLE MĚ TO MÁŠ DOBRÝ. jE TO NAPÍNAVÉ, ČTIVÉ. PŘESNĚ JAK TO MÁ BÝT. ALE JE TO AŽ Z DEVÁTÉ KAPITOLY, TAKŽE MOC NEVÍM O CO JDE. Ale jak říkám fakt dobrý. Jen tak dál!
  • :) Díky za první ohlas :) Abych situaci trochu osvětlila, rozhodla jsem se uvést krátký obsah (i když krátce nevypadá). Takže, zjednodušeně jde o tohle.

    Sagita (hlavní hrdinka) je v cele spolu s Kerth, kterou považuje za jedinou osobu, která jí věří a rozumí. Do věznice však přichází (nebo spíše se vrací) další dívka, Negyria. Je umístěna do cely za Sagitou, Kerth je odvedena (násilně) do jiné. Záhy zjistí, že zde nebude sama, ale že má nového spolubydlícího. Podle několika věcí jí dojde, že Caile není vězeň, ale strážník, a že "bydlí" v cele, protože ostatní strážce nesnáší, jako ostatně celou věznici včetně ředitelky.
    Zatímco Kerth se s Cailem spřátelí, Sagita v cele běsní. Nesnáší Negyriu. Před zhruba třemi měsíci se totiž obě pokusily o útěk, přičemž Negyria ji zradila a uprchla sama. Sag to zničilo. Začínají se hádat. Sagita spřádá plán, jak dostat zpátky Kerth a nejlépe jak s ní uniknout z vězení.
    Pak, při obědě, však vidí Kerth, jak se v jídelně snaží zachránit Caila, když se zapletl do roztržky. Myslí si, že ji Kerth taky zradila (paktuje se se strážcem), a cítí se nepochopená a osamělá. Potom se začne vše vyzrazovat. Během hádky Negyria prozradí, že je Sagitina sestra. Odmítá však říct, jak se to dozvěděla.
    Večer po hádce, kdy už obě spí, za Sagitou přichází Caile. Sag nechápe, co u ní chce a je rozčilená. Caile však vysvětlí svůj plán, jak by mohla celkem bezpečně uniknout z vězení.
    Sag váhá. Přijímá od Caila klíče. Nechápe ale, proč to pro ni dělá.
    Celý jejich rozhovor vyslechne Negyria, která předtím předstírala spánek. V jistou chvíli toho ale už má dost. Vstane a nakáže Cailovi, aby vypadnul. Začne se se Sag hádat. Snaží se jí vysvětlit, že Cailovi nemůže věřit. Nechce však přitom vynést na světlo skutečnost, že toho večera, kdy se obě pokoušely o útěk, to byl právě Caile, kdo Negyriu zradil a nahlásil ji ředitelce.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.