Robotí armáda

kristynka13kristynka13 Komentářů: 32
upraveno 3. duben 2016 v Povídky
2076 výzkumné centrum poblíž Londýna

Evropu moří miliony uprchlíků ze západní Asie a severní Afriky, takže to tu vypadá jako dříve v Sýrii, která už mimochodem neexistuje. Místo ní zabírá Sýrii, Egypt, Írák, Írán a kus Afghánistánu Islámský stát, kterému se daří zabírat stále nová a nová území. V Anglii se snaží skonstruovat robotí armádu. Roboty chce udělat z velmi odolného materiálu a měli by být dostatečně inteligentní, aby rozeznali nepřítele a dokázali proti němu bojovat. Doteď za své vlasti bojují až donedávna vůči uprchlíkům tolerantní občané.

,,Šéfe asi to mám, asi..." nedopověděl. Robot kterého právě zkonstruoval ho střelil do nohy.
,,Tak asi ne," s těží ze sebe vydal a držel se za krvácející nohu.
Jeho kolegové byli naštěstí pohotoví a robota spacifikovali. Tedy konkrétně ho jeden muž ve středním věku uhodil železnou tyčí, což naštěstí zabralo.
Postřelený skončil v nemocnici, ale jeho kolegové se nevzdávali a během čtrnácti dnů sestrojili okolo stovky robotů, kteří obstáli i v následujících testech a od toho spacifikovaného se lišili jen tím, že byli o něco lépe naprogramovaní.
Naostro však zasahovali až o další týden později v jedné z rušných londýnských ulic, kde začala početná skupina radikálních syřanů s íráčany střílet po lidech.

Stejný počet lidí jako robotů, sedělo v hlavním štábu Robotí Armády a koordinovaly jejich pohyby, k čemuž jim pomáhaly i kamery zabudované v robotech.
Sevřeli útočící skupinu do kruhu, který se stále zmenšoval.
Ozýval se jeden výstřel za druhým nejprve ze zbraní uprchlíku a za okamžik i ze zbraní robotů.
BUM!
BUM!
BUM!
Další rány a další kropily ulici. Zatímco uprchlíků už bojovala sotva polovina a po silnici i chodníku pomalu stékala krev, robotů odpadlo jen málo.
BUM!
BUM!
BUM!
Další rány a další. Armáda robotů byla na dosah prvnímu svému úspěchu.
BUM!
BUM!
BUM!
Z hlavní vyšli poslední tři kulky. Na zemi se válela většinou mrtvá těla radikální skupiny uprchlíku. Roboti byli nefunkční asi jen dva, ostatní měli zohýbané plechy někdy i s kulkami, které se do plechu zaryli.
Plech se dal jednoduše vyměnit, ale životy ne.
Bylo to po dlouhé době, co při střetu vyhrála strana evropská a ne uprchlická. Snad by to tak mohlo jít i dál a když těch robotů budou tisíce, možná se Evropa zbaví radikálních přistěhovalců a následně i Islámského státu.
A to vše může dokázat technika a hlavně nenávist. Robotí nenávist!

Komentáře

  • Mirek H.Mirek H. Komentářů: 373
    Chápu, že povídka vznikla jako konfrontace se současným světovým děním, ale opět to jde strašně po povrchu a má to nejednu díru, je to zkrátka kostrbaté. Přijde mi, že jsi měla nutkání se vyjádřit k tomu co se děje, ale akční styl ti vnitřně není blízký.

    I to podávání informaci je takové neslané nemastné, snaží se zkonstruovat armádu, z odolného materiálu, inteligentní…atd.  je to jak kdybys napsala - snaží se vypěstovat jablka, červená a chutná…necítíš za tím naléhavost, emoce…je to jen takové konstatování.

    Doteď za své vlasti bojují až donedávna vůči uprchlíkům tolerantní občané. - krkolomné, když pominu celou stavbu věty..tak i údaje doteď bojují, donedávna tolerantní  - nejde to k sobě… když už tak např. Již/Už/Nyní bojují ...donedávna tolerantní.

    Pak kolegové byli pohotoví… konkrétně jeden muž středního věku ho praštil tyčí… - tady by se slušelo udělat akční scénu, ne jen suše konstatovat. Navíc jak je pro příběh důležité, že to byl muž středního věku a jak to že stačila jedna rána tyčí? To má být bojový robot?  Buď  by to mělo být nějak zabezpečené, aby jej  rychle odpojili nebo by s ním naopak měli mít pořádnou práci ho spacifikovat.

    Zatímco uprchlíků už bojovala - asi bych použil - zatím co radikálů už bojovala.

    radikální skupiny uprchlíku. - zní divně

    Robotí nenávist! - roboti mají emoce? když je ovládají lidé? ne ne, tohle není dobrý příměr.

    Z toho co jsem zatím od tebe přečetl, mi přijde tento text nejtěžkopádnější, asi právě proto že to není úplně tvá krevní skupina.

    Vím, že jsem nyní dost kritický, ale rozhodně tě nechci odrazovat. Naopak. Spíš bych se ale zaměřil na to, co je ti vnitřně blízké, text bude pak osobnější a živější.smile
  • kristynka13kristynka13 Komentářů: 32
    Prvé řadě ti poděkuji, že se mnou máš tu trpělivost a ty moje hrůzy čteš.

    Máš pravdu, že moc nemusím akční styl, ale když jsem se chtěla k dění ve světě vyjádřit, neviděla jsem jinou možnost (samozřejmě jsem to nemusela psát vůbec, ale...). Tušila jsem, že tahle je nejhorší ze všech, protože je to takové neslané, nemastné.

    Vůbec mě neodrazuješ ba právě naopak, protože mě to v podstatě nutí psát dál, abych využila tvé rady a zlepšovala se(tedy alespoň doufám, že se budu zlepšovat :D).
  • ZdenekJasekZdenekJasek Komentářů: 80
    Souhlasím, je to hodně kostrbaté a místy až úsměvně naivní. Ne že bys to myslela špatně, ale akční příběhy opravdu nebudou tvůj styl.

    Svůj názor můžeš vyjádřit i jinak. Já bych na tvém místě volil spíš emoce. Strach původního obyvatelstva, pak vztek, odhodlání a nakonec hrdost, že brání své domovy třeba.

     

    Nejvíc mě ale pobavilo, že já právě vymýšlím příběh, který má společné hlavní body: původní obyvatelé, uprchlíci, roboti. Bude to něco zcela odlišného, ale vlastně podobná myšlenka ;)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.