Továrna na dokonalé programy

Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
upraveno 3. prosinec 2015 v Povídky

Továrna na dokonalé programy

 

„Pomohl byste mi s taškami? Vzala jsem si toho nějak moc.“

„To víte, že jo,“ věnoval stařence letmý pohled.

Převzal tašky a pořádně se prohnul. Jak to dokázala nést tak daleko? Nejbližší obchod je ve vedlejší vesnici.

„Máte sílu, paní. I na mě je to dost.“

„To chce léta praxe, dřiny a odříkání. Jen jsem to dnes trochu přehnala.“

„Větší nákup?“

„Vnouček teď bydlí chvíli u mě.“

Pavel přidal do kroku; bělaly mu klouby prstů a v pravém malíčku ztrácel cit. Tuhle babičku sice ve vesnici ještě nikdy neviděl, ale lidé si mají pomáhat, nebo ne? Donesl tašky až ke dveřím domku na kraji vísky, kde si je žena převzala. Jako poděkování Pavla pozvala na čaj a nějakou tu sušenku.

Vnějšek domu sice vypadal strašně, ale uvnitř bylo útulně. Krátká chodba, nalevo pokoj, napravo kuchyně a stěny zářily jakousi láskyplnou něhou.

„Martine, jsem doma,“ zašveholila stařenka. Z pokoje nalevo vykoukla hlava.

„Jsem Martin Gott, těší mě,“ potřásl si s Pavlem rukou. Pak ho zavedl do svého pokoje a stařenka zatím odešla s taškami do místnosti vpravo. V jeho pokoji nebylo nic kromě stolu, židle, postele a počítače.

„Čím se živíš, Pavle?“ sedl si Martin na postel a Pavlovi přenechal židli.

Pavel se rozhovořil o své práci v továrně ve městě, kde kontroloval kvalitu šlehačkových bombiček.

„Je to úmorná práce. Sice mačkám jen tři tlačítka, ale po deseti letech si říkáš, že musí být něco víc než to. Jednou jsem dokonce zmáčkl ta tři tlačítka současně, jen abych věděl, co to udělá. Chápeš, narušit tu rutinu. A co děláš ty?“

„Zdědil jsem po otci byznys. Ale mám ještě jeden vedlejší projekt, akciovku jménem Továrna na dokonalé programy. Ukážu ti pár věciček, co jsme vymysleli s bráchou,“ spustil počítač a v tu samou chvíli se ozvala babička, aby šel odnést čaj. Martin odešel do kuchyně.

Monitor naskočil a hned upoutal Pavlovu pozornost. Na ploše byla složka pojmenovaná jednoduše Neotevírat. Všechno ostatní vypadalo normálně. Hry, hudba, dokumenty a další věci. Ale složka Neotvírat, co tam může být?“ podrbal se na hlavě.

Martin se vedle hlasitě bavil s babičkou a Pavel otevřel složku. V ní se nacházel jediný soubor jménem Nespouštět. Ohlédl se, jestli už Martin nejde, a poklepal myší na soubor.

Ani nevěděl, co očekával. Ale že se nestane nic, ho poměrně dost zklamalo. Tak prudce vstal a narazil do Martina.

„Promiň, nechtěl jsem,“ omlouval se mu, ale v Martinových očích uviděl cosi, co nepatřilo do našeho světa. Oči byly zaostřeny na obrazovku a zrcadlil se v nich boží hněv. Pavel nečekal a vystartoval ke dveřím; rozrazil je a sprintem utíkal pryč. Martin si jen pomyslel, že už nemá cenu utíkat.

Pavel doběhl na náves, kde bylo několik jeho sousedů zírajících na oblohu. Tak se zastavil také a stejně jako oni se už jen díval. Díval se na svou mizející ruku nataženou proti vyhasínajícímu slunci.

Říká se, že vesmír zničí člověk, který stiskne velké červené tlačítko hlásající „v žádném případě nemačkat,“ jen aby zjistil, co umí.

Nebo jako v našem případě spustí jeho softwarovou verzi.

Komentáře

  • Mirek H.Mirek H. Komentářů: 373
    Tahle povídka je dle mého mínění, podstatně dopracovanější než Genius. A opět hezká myšlenka.

    Přesto i tady mám nějaký ten postřeh.

    Vnějšek domu sice vypadal… - obrat vnějšek domu mi zní divně

    Z pokoje nalevo vykoukla hlava.
    „Jsem Martin Gott, těší mě,“ potřásl si s Pavlem rukou.  - nevím, zda bych tam nechal potřásnutí  rukou, když tomu předchází vykouknutí hlavy. Dovedu si to tam představit, kdyby Martin vyšel…ale když jen vykoukl, nepasuje mi to…

    Trochu mi i nesedí, že sotva si sednou, začnou se bavit hned o tom, co Pavel dělá. Asi bych to ještě uvedl nějak, že si chvili povídali, až došlo i na práci…

    ...ozvala babička, aby šel odnést čaj. - asi bych použil spíš, že je čaj hotov.

    A přestože je na  tom založené celé vyvrcholení, nedovedu si představit, že by Pavel, i přestože by byl zvědav, když je na složce  Neotvírat, lezl do souborů v cizím počítači, u člověka se kterým se sotva potkal... Navíc když byl vykreslen jako docela slušňák.
  • LucieLucie Komentářů: 408
    Moc se mi to líbí,  taky si myslím, že to máš víc propracované než Genius loci. 

    Tak taky pár poznámek:

    aby šel odnést čaj - to je hloupá věta.

    Martin si jen pomyslel, že už nemá cenu utíkat.  - Podle mě zbytečná věta a ruší vygradování. 

    Jen tip- možná bych jedné z postav dala méně obvyklé jméno, Pavel - Martin, mě se to dost plete.

    Tady na tom ale je výrazně vidět daleko větší propracování a velký posun ve tvém psaní a mě to skutečně začíná bavit. :-)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.