Délka kapitol

TheodoraTheodora Komentářů: 5
upraveno 12. červenec 2015 v O tvůrčím psaní
Vím, že v hodně článcích se dočtu, že to je jedno, že je to úplně na mně... Ale jak dlouhé kapitoly máte třeba při čtení rádi? Vadí vám moc krátké? Vadí vám moc dlouhé? Vadí vám, když je každá úplně jinak dlouhá? Mně zatím vycházejí kolem 2000 slov a říkám si, zda nejsou příliš krátké. Díky za názory.

Komentáře

  • Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
    U mě záleží na autorovi a jeho stylu psaní. Třeba takový Chuck Wendig - ten má kapitoly skutečně krátké, ale píše je takovým způsobem, že jejich krátkost jaksi zlepšuje zážitek z jeho psaní. Ale na druhou stranu si nedokážu představit tak krátké kapitoly třeba u Jonase Jonassona. Teď předčítám jeho Analfabetku jednomu dědovi a delší kapitoly jsou výhodou, děj totiž tolik neskáče. Čapek a jeho Válka s mloky nebo Továrna na absolutno - naprosto ideální. Asimov - Ani sami bohové - jeden ucelený příběh na třetinu knížky, tři příběhy v knížce, a ani nevím jestli tam kapitoly vůbec byly.

    Takže těžko posoudit smile

    Co by mi vadilo u jednoho autora, je výhodou u druhého. Takže klidně piš a délku kapitol neřeš, když ti to tak vychází, tak to tak má být smile
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,682
    Souhlasím s Vojtou. Délka kapitol je asi to poslední, co bych na psaní řešil. Myslím, že to dá cit, kde skončit a kde udělat novou kapitolu. Nehledě na to, že dělit dílo na kapitoly není nutné, třeba to někde i ruší. Dokonce bych to i udělal tak, že bych hotovou práci na kapitoly dělil až na konec.víc než 

    A upřímně řečeno, když čtu něco amatérského, vadí mi jiné věci, třeba pravopis, konstrukce vět, nelogičnosti v ději, kostrbatost a tak.laugh
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • TheodoraTheodora Komentářů: 5
    Díky moc za názory. Nechám tomu tedy volný průběh. Dělit až na konci se mi nějak nehodí, protože se mi po kapitolách střídají dvě dějové linky. Jedna začíná v přítomnosti a pokračuje dále (neboli, jak se hezky česky říká, "furt pryč"). Druhá jde z doby před 10 lety do současnosti. Jedině psát obě linky zvlášť a pak je rozsekat :-) ale to mi nějak nepřipadá přirozené. Konec konců jsou tam místa, kde spolu popis událostí v obou linkách koresponduje tak, aby se například něčím z minulosti vysvětlilo něco zdánlivě nepochopitelného ze současnosti. 

    Pravopis je asi jediný aspekt, v němž si celkem věřím :-) Zatím se mi zdá, že největší problém mám paradoxně se slovní zásobou. A to jsem si o sobě vždycky nafoukaně myslela, že hodně čtu a mám slovní zásoby až nad hlavu. 
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,682
    Fajn, je príma, že bereš i kritické názory. Pokud tedy je tvoje dílo stavěné tak, jak píšeš a já kdysi psal i něco podobného, myslím, že by docela stačilo jednotlivé dějové linky oddělovat, třeba mezerami mezi odstavci. Nebo velice elegantní řešení, které se mi líbí. Kapitola nadepsaná třeba označením místa děje. Nadpis - Praha - Malá Strana, Nerudova ulice, 20. ledna  odpoledne. Napíšeš děj a další kapitola bude mít třeba název - Praha - Hradčany, před deseti lety. Ale dá se kombinovat leccos, spíš si dej pozor, abys se v ději neztratila a nezamotala. Psát obě linky najednou je nelogické, to nedělej. Ale ber to tak, že nejsi svázána nějakými konvencemi, amatérské psaní je nádherná svoboda.

    Pravopis - Je to skvělé, když si v něm věříš, není nic horšího, když se nám tu někdo pochlubí s třeba zajímavým námětem, ale plným pravopisných chyb. A to si leckdo myslí, že vytvořil nové nesmrtelné dílo a že jako nový Dan Brown se nebude zahazovat s nějakými hrubkami. Oni redaktoři v nakladatelstvích to opraví...laugh. Slovní zásoba, to je problém, já si ji díky literatuře opravdu zasloužil, dokonce jsem si i kdysi vypisoval zajímavá slova a věty a některé knihy jsem bral skoro jako studijní materiál, abych prokouknul, jak to sakra ten spisovatel dělá... wink Ale neboj, to se srovná, prostě to chce nejen číst, ale i psát. Zkus se nad každou větou trochu zamyslet, třeba si ji i říci nahlas. Mně třeba přijde nápad, usadí se mi v hlavě a já si ho ve volných chvílích přivolám, přehazuji si  ho a zkoumám ze všech stran. Námět nosím v hlavě třeba měsíc a brousím si ho. A pak jednoho dne hup ke klávesnici a dílo je na světě...laugh

    Prostě nevzdávej to, věř si a i když nedopíšeš, nebo se ti to nepovede, není to ztracený čas.
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Ja mám naopak problém s tým, že moje kapitoly sú asi pridlhé – okolo 20 normostrán. Väčší problém však podľa mňa vo všeobecnosti je, keď skáču v dĺžke o viac než polovicu. Miesto, kam vložiť zlom kapitoly, je kombináciou rozumu a citu. Niekedy to ide „samo“, niekedy treba riadne rozmýšľať.
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,682
    Taky by se dalo psát bez dělení na kapitoly a text rozdělit až dodatečně, eventuálně upravit tak, aby se dal dělit. 

    Mimochodem, moje stěžejní dílowink San Felipe, rozepsané už několik let, dělím na jakési kapitoly podle jednotlivých míst a časů děje a vůbec neřeším, jak jsou dlouhé.

    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Jerrymungo napsal(a)
    Taky by se dalo psát bez dělení na kapitoly a text rozdělit až dodatečně, eventuálně upravit tak, aby se dal dělit. 
     
    Tak to aj robievam. A tú druhú možnosť, čo spomínate, tú som si tiež vyskúšala. Presne tento spôsob som použila vo svojom románe Večnosť omylov. Tiež som vtedy neriešila dĺžku daných scén. Aj táto forma však má svoj zádrheľ. A to, že ak sú scény časovo a miestovo ohraničené a označené, nie je tam miesto pre popisky typu „a v nasledujúcich troch týždňoch hrdina postupne...“. Proste, každá scéna je ako obraz vo filme, má začiatok a koniec. I keď dá sa to obísť vypísaním popisov do myšlienok postáv alebo do retrospektívy.
  • Kapitoly dělím tam, kde mi to text sám jaksi řekne.
    Mám pocit, o proti vám všem, že moje kapitoly jsou ale moc krátké - v průměru 700 slov. Jenže když se snažím udělat je delší, zní to všechno uměle, nahraně.
  • ZdenekJasekZdenekJasek Komentářů: 80
    V nasprosté většině knížek, které já čtu, kapitoly nejsou vůbec. A nepotřebuji je tam. A pokud někdy napíšu něco delšího, taky to bude bez kapitol. Ale jsou styly vyprávění, kde jsou kapitoly potřeba. Délka kapitol mi vadí, pokud se značně mění - četl jsem pár knížek, kde jedna kapitola byla třeba 5x delší než ta předchozí. To třeba mně ruší, ale je to jen můj osobní přístup ke kapitolám ;)
  • masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 285
    Já osobně jsem ráda, když je text dělený na kapitoly a jednotlivé kapitoly do scén. Je to pro mě nejpřirozenější a v tomhle stylu jsem i přečetla nejvíce knížek. Samozřejmě záleží na každém jednotlivém díle. Jednu knihu píšu s kapitolami kolem pěti tisíc slov, tu druhou s rozptylem od 2,5 do 4,5 tisíc slov :smile: Obojí dělím dále do scén. Většinou mě totiž nebaví napsat celou jednu kapitolu jako jednu část dějové linky. Ráda přeskakuji, nedržím se jednoho tématu (nebo pohledu postavy) příliš dlouho.
    Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.

    Občas se vyžívám i v hudebních provedeních. Písničky můžete sledovat zde: Lexi Felix

  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Kapitoly by sa mali dať skorigovať tak, aby jedna nemala päťnásobok dĺžky druhej. Ale aby sa nelíšili ani o dvojnásobok, to už môže byť náročné – práve zápasím s týmto problémom.

    Nikde som síce nenarazila na definíciu kapitoly, ale skúsenosti vravia, že väčšinou ide o nejaký funkčný celok deja, nielen o mechanicky posekaný text. A tu je ten problém – niektoré celky deja sú obsiahlejšie, iné menej obsiahle, ale nie menej významné. Ďalší problém je, že kapitola sa zriedkavo presekáva uprostred scény, musí poňať celú scénu, lenže tá môže byť veľmi dlhá. Naopak, zlom kapitoly je žiaduci medzi dvoma scénami tej istej línie ako také prirodzené predelenie. A keď si takto zosumarizujem, kde by predel kapitoly byť mal a kde nemal, skĺbiť to s aspoň približne rovnakou dĺžkou je dosť fuška. :-)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.