Co potřebujete mít u sebe při psaní Vy?

upraveno 17. říjen 2011 v O tvůrčím psaní
Zdravím všechny,

už několik dní mně vrtá hlavou jedna otázka. Co potřebujete mít po ruce při psaní?
Nepočítám do toho tužku, papír nebo počítač.
Já osobně musím u sebe mít lahev s obyčejnou vodou, kterou chodím vždy alespoň jednou znovu naplnit. Dál je pro mě důležitá hudba, obvykle sice poslouchám obyčejně rádio, ale někdy si pustím Gerschwina či Vanessu Mae. Když nevím, kudy kam, tak mám před sebou nějaký talisman, který mne takříkajíc nutí psát dál a něco prostě vymyslet.

Co potřebujete mít u sebe při psaní Vy?
«1

Komentáře

  • Když nepočítám počítač, tužku a papír, tak mi stačí:

    - hudba (BBC 6)
    - něco k pití
    - moleskine s nápady
    - a něco na prokrastinaci :)
  • MartinaMartina Komentářů: 6
    Při psaní potřebuju mít možnost kouřit, takže povinné rekvizity jsou cigarety, zapalovač a popelník. Pak pití. Mám ráda mírný hluk, který se mě ale osobně nedotýká, a ráda vidím z okna. Okno na úrovni ulice je ideální. Už ti jistě dochází, že co potřebuju ke psaní, jsou jedním slovem kavárny :-)
  • Muzika!!! Ta je pro mně základem všeho, poslouchám všehochuť, jde o to co píšu. Další rekvizita bez které se neobejdu je sklenice s vodou plus hrnek kávy a tužku a papír, ačkoli ne k psaní poznámek, či čehokoli jiného, ale když se zaseknu, tak jednoduše začnu kreslit.
  • Veronika: Tak to máme pododbné. Já taky si začnu kreslit občas. Takže mám některé okraje papírů s texty pokreslené. :)
  • MonikaMonika Komentářů: 7
    Jé, já ještě nikdy nezkoušela psát v kavárně. Jestli znáte někdo nějaké ideální, s příjemnou atmosférou a hezkým výhledem z okna v Praze, podělte se prosím :) Jinak nevím, jestli bych se tam dokázala soustředit na psaní a možná by mi bylo trochu nepříjemné, že tam sedím sama, ale za zkoušku to stojí
  • Fira ElivenFira Eliven Komentářů: 2
    Já osobně upředňostňuji pohodlí svého pokoje, složku se svou hudbou-často metal, nebo takové písničky, které vás až skoro svádí jednoho z hrdinu(omluvte, má aktuální klávesnice je dočasná a postrádá u s kroužkem) velmi dramaticky zabít, a dále pak správný čas- myslím tím, prostě ze sebe nevytluču noční scénu v lese, když z okna vidím odpoledne. Cítím se trochu divně, když vidím, že každý přitom pije-já s tím mám problém i mimo psací stul, takže to bude asi tím.
  • JitkaJitka Komentářů: 146
    Monice:
    Já jsem teď v Praze nová, ale s přítelem jsme tento týden byli ve velice příjemné čajovně ve věži kousek od stadionu Sparty na Letné. Já sama psaní v čajovnách miluju, když jsem ještě bydlela v Liberci, tak jsem jednou týdně do tamější čajovny chodila a vždy tam psala, byla jsem schopná tam strávit celý den takřka od otvírací doby až po zavíračku a napsat třeba 10 i více stran.
    Pokud bys chtěla, tak vřele doporučuju, je tam krásný výhled, i když to není kavárna. Kdybys měla zájem a nechtěla tam jít sama, tak bych vůbec nebyla proti, že bychom se třeba domluvily a zašly tam spolu. Bylo by fajn skrze psaní poznat někoho nového.

    Jinak tak všeobecně jako reakce na ten příspěvěk - já to mám hodně různorodé, ale nejvíc asi potřebuju své postavy. Mít je imaginárně u sebe, propojit se s nimi. Pak už to jde samo a nepotřebuju nic víc.
  • Taky mám ráda čajovny. Je tam klid a pohoda, dobře se mi tam přemýšlí.
  • Alkohol a tu správnou náladu. Obojí jsem se během let naučil dělat, takže nouzí netrpím.
  • MartinaMartina Komentářů: 6
    Ahojky. Toto je moc hezké téma. Já se také pokouším psát knihu. Poznala jsem, že je to asi můj smysl života, protože když píšu cítím se u toho moc pěkně a dokázala bych psát klidně pořád, ale jen v noci. Tím odpovídám na téma, já k psaní potřebuji večer nebo raději noc, když už všichni spí a já mám klid na psaní a mohu se jen psaní věnovat. A jako talismam musím mít fotky Dustina Clare (ten hraje v Mc Leodových dcerách). Proč zrovna on na to do dneška nemohu přijít, ale když vidím jeho fotky (zvláště jednu) témata, slova, věty, to všechno samo přichází. Nepatřila jsem nikdy k jeho fanynkách, ale jednou se mi o něm zdálo (spíš jeho obraz) a od té doby píšu. Jsem mu za to vděčná, že mi pomohl najít můj smysl života. A vlastně také moje postavy potřebuji, myslet na ně celý den a vytvářet jim různé příběhy. Jinak k psaní nic jiného nepotřebuji.
  • Nevím proč, ale jako na potvoru mě ty lepší myšlenky napadají vždy v autobusech,kde je velmi obtížné si je zapsat.
    Navíc úplně nejlepší myšlenky mívám paradoxně těch nejnarvanějších hodinách městské hromadné dopravy. :-D
  • Kafe a cigára ;) plus mírnej hudební podkres a dobrou náladu
  • Tak já třeba musím mít zaplé rádio,po ruce samozřejmě nějaké to pití,musím být sama v pokoji,nesmí mě rušit křik,a také musím mít po ruce mobil či různé papírky,kam si píšu své nápady,které mě napadnou(např. když sem ve školem,tak si prostě vytrhnu kus papíru ze sešitu a napíšu si to tam) :)
  • masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 285
    Já hlavně potřebuji hlavu a svoje nápady a fantazii. Někdy to prostě nejde a to se pak nemá cenu do něčeho nutit a radši sepíšu jen pár vět nebo odstavců.

    A teď už opravdu - potřebuji mít aspoň relativní klid (v hluku a křiku psát nemůžu), někdy i nějaký zvukový podkres (buď nějaká hudba nebo jsem včera zkoušela http://www.rainymood.com/ a psalo se mi hezky)...

    A dál už skoro nic, jen něco k pití nebo na svačinku. Pak stačí sebrat odhodlání, nadechnout se a začít písmenka sypat na papír, popřípadě do počítače :D
    Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.

    Občas se vyžívám i v hudebních provedeních. Písničky můžete sledovat zde: Lexi Felix

  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Tak třeba já nemůžu psát za bílého dne, to dělám jen revize. Ale jak se setmí, proudí to ze mě, že se někdy sám divím, co ve mě je. :-)

    Jinak na mém stole nesmí chybět hrnek od kafe(ideálně i s tím kafem), cigára a je-li k dispozici, pak doutník. Trocha whiskey, na uvolnění, protáhnout prsty a jde se na věc.

    Taky mi nevadí, když je kolem rušno, čas od času píšu i v práci, ale nesmím mít pocit, že mi někdo civí přes rameno.
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,682
    Nejíp se mi píše při vážné hudbě, třeba takový Vivaldi, nebo relaxační hudba. A jedině černou propisovačkou na volné listy do kroužkového bloku. U klávesnice nějak chybí inspirace... A nejlíp se mi rozmýšlí zápletka těsně před usnutím.
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • BaraBBaraB Komentářů: 18
    Marně přemýšlím nad tím, co nepostradatelného potřebuju k psaní já :-)
    Asi nejlíp se mi píše v tichu a klidu, když doma všichni usnou, popřípadě zmizí (vyslat děti s tatínkem na procházku se pak jeví jako varianta ideální).
    Hudba mi většinou spíš překáží. Párkrát jsem to zkusila a něco si pustila, ale po pár minutách jsem se přistihla, jak si zacpávám uši, když se snažím vymyslet kloudnou větu :-)
    Takže ticho, klid a můj červený notebook, zvaný Octobriana III. Kávu nepiju, cigarety nekouřím, občas dětem kradu kyselé rybičky. Ale hlavně to chce psací náladu :-)
  • GennieGennie Komentářů: 56
    Ehm, těžká otázka, ale zkusím tedy odpovědět.
    Abych se mohla lépe soustředit, potřebuji hudbu. Jakou? To se liší podle toho, o jakou scénu v knize zrovna jde. Chci psát o neštěstí a bezmoci? Pustím si Titanic, meditační hudbu či něco na způsob Angie od Rolling stones. Chci psát bojovou? Jedině Adele, Avril Lavinge nebo Linkin park. A tak bych mohla pokračovat donekonečna.
    Dále mého gumového delfínka. Bez něj to prostě nejde. Časem bych chtěla zkusit i inspirativní gumovou kachničku do koupele, ale jsem příliš líná pro ní zajít do nejbližší drogerie.
    Pak samozřejmě počítač a především samotu. nedokázala bych psát, kdyby se mi někdo neustále koukal přes rameno. S kamarádkou jsme to párkrát zkusily a akorát jsme se vždycky hodně chcechtaly, když se některé z nás třeba přepsala.
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,682
    Podobnou kachničku rozdávají i v prodejnách SIKO, taky na mne občas kouká... :-)
    Hudbu k psaní někdy ani nepotřebuji, naopak, inspiruje mne i chaos a zmatek okolo mne. Ale zase občas to chce klid a naprosté ticho, jak kdy.
    Ale fakt, psaní rukou a hodně škrtání a přepisování, to je moje... :-D
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • LucieLucie Komentářů: 407
    Já potřebuju jen absolutní klid, notebook, připojení k internetu, papír na čárání a čerstvý vzduch. Hudba mě ruší. Dobrá je sklenice vody a kafe. S kachničkou ze Sika se koupu, u psaní ji nepostrádám. Asi by pro mě byla víc inspirující lebka a nebo obrázek hřbitova / těch úplně starých, břečtany porostlých hrobů/, ale tak morbidní zatím ještě nejsem. :-)
  • Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
    - káva
    - cigareta
    - nejlépe druhé kafe, které se chladí
    - http://coffitivity.com/
    - hudební podkreslení podle potřeby, od E.S Posthumus pro klid, až po gothic metal/Two Steps from Hell pro "epic feeling"

    :)
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 699
    Jen notebook, zápisník s poznámkami, odhodlání, kafe nebo čaj.. stejně vždycky zapomenu na svět :D
  • Povětšinou si vystačím s hudbou, skvěle se mi píše u rockových balad od kapel minulého století, namátkou třeba Deep Purple nebo Scorpions...

    Celkem ale pomáhají i tužky rozházené po stole kolem notebooku a malé, dřevěné sošky koček se zvonečky na okně, zjistila jsem, že v takhle zařízené místnosti se mi píše nejlépe...








  • Program WriteMonkey.
  • EifroseEifrose Komentářů: 12
    Zajímavé téma... nikdy jsem o tom nějak moc nepřemýšlela, ale asi si podvědomě taky připravuju věci, které potřebuju mít při psaní. Patří mezi ně určitě hrnek s čajem (jedno s jakým), něco sladkého, ale hlavně hudba (na youtube jsem si našla pod heslem "the most heartful OSTs" nádhernou dramatickou a emotivní hudbu - koukám i na anime, takže některé kousky znám :)) A na srdceryvné, i radostné scény je hudba super, protože to úplně prožíváš :)
  • FabulatorFabulator Komentářů: 24
    Já vlastně skoro nic nepotřebuji. Dokážu psát jak s tužkou na papír, v notebooku v posteli nebo na telefonu při jízdě metrem. Dokážu se přizpůsobit. Ale nejradši mám nějaké klidné prostředí, ve tmě, kde mě nemůže nikdo vyrušovat.
  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Pitie (vodu) rozhodne. A inak už len čas a pokoj. :-)
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,682
    Zapomněla jsi na chuť, čas a inspiraci...wink
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • Mirek H.Mirek H. Komentářů: 373
    Tak já musím mít na psaní hlavně relativní klid (nemusí být ale ticho). Nejsem úplně schopen se soustředit, když se okolo mě něco děje (lítají kolem mě děti, chodí kolem lidi, někdo vyrušuje).

    Potřebuji si někam zalézt, kde mě nikdo nebude rušit a když mě nikdo neruší, tak někdy se mi lépe píše v tichu, jindy si ale ke psaní pustím hudbu (do sluchátek a odstřihnu se takříkajíc od tohoto světa).

    A neméně důležité je, abych měl zrovna na psaní chuť :-)

    Věci jako pití jsou jen bonusem, který ale není nezbytný. :-)

    A pak notebook nebo papír (i když v poslední době spíš už jen ten počítač)..jinak nic zvláštního nepotřebuji. :-)
  • AdharaAdhara Komentářů: 64

    Jerrymungo napsal(a)
    Zapomněla jsi na chuť, čas a inspiraci...wink

    Čas som spomenula, nuž a chuť a inšpirácia sú samozrejmými požiadavkami. :-)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.