Až moc pravdivá noční můra

HoralkaHoralka Komentářů: 3
upraveno 14. září 2013 v Povídkář
Nejsme tu sami. Nebo spíš: Dlouho tu sami nebudeme. 
Jdu útlou cestičkou, která vede kolem mého sídliště, nejkrásnější zástavy ve Žďáře, a přemítám o větě, kterou mu to řeknu.
Musím mu to nějak opatrně vysvětlit. Vysvětlit, že to pro něj nemusí být problém, že se o to postarám.
V duchu tajně doufám, že se nebude zlobit. Třeba mě bude přemlouvat. 
Nakonec si namluvím, že by mohl být i rád.
Jsem husa.

Přicházím na "naše místo". Je to parkoviště za Vodárenskou, takové, kde nás nikdo spolu neuvidí. 
Hlavně ne jeho holka.
Už z dálky vidím, že má na hlavě sluchátka a v ruce dýmající cigaretu.
Jeho výraz je takový, jako vždy - plný vášně a chtíče, jenže tentokrát ho zklamu...

,,Ahoj!" pozastaví písničku, která jde slyšet skrz sluchátka.
,,Čauky" nasadím smutný výraz a doufám, že se mě na něj zeptá.
Rukou mi chytne bradu, zvedne mi hlavu, tak aby mi viděl do očí.
Všiml si.
Místo otázky, co se děje, mi dá malou pusu. 
Budu to muset vyklopit sama.
,,Tomášku?" snažím se o nejsladší tón hlasu.
,,Copak?"
,,Já...musíme si o něčem promluvit!"
,,Povídej."
To jeho "povídej" už mě vytáčí dost dlouho, ale dnes to přejdu bez námitek k jeho slovníku.
,,Víš, že neberu prášky?" na odověď nečekám a pokračuju dál.
,,5. týden." trochu se mi zachvěje hlas.
Dál jen čekám nějakou odpověď.
Nic neříká. Vidím paniku v jeho očích. Klepou se mu ruce.

,,Jdi do hajzlu! Seš jenom děvka, nic víc, bůhví s kým to máš...Mě do toho laskavě nepleť! Já mám holku. Ani za nic se kvůli Tobě a tvýmu harantovi všeho nevzdám!!!!"
Polknu slzy.
,,S kým bych to asi měla? Tys byl můj první, prostřední i poslední. Nikdo kromě Tebe není!" to už brečím.
,,Seš si jistá?"
,,Jo! Vším, ty ignorantskej hajzle. Víš co? Je mi 17 let, nenechám si zkazit život dítětem, který by mohlo být tupý jako ty! Zapomeň na dnešek.." prudce se otočím a odcházím.

Přes slzy nic nevidím. Nemůžu dýchat. Chci umřít.
Jistě, padající kámen na sobě nemá žádný mech, mělo mi to být jasné.
Ještě po cestě vytáčím číslo, které bylo napsané na dámských záchodech u zubaře.
Hlas v telefonu mi sděluje datum. Datum, kdy se zbavím svého dítěte.

O měsíc později v psychiatrické léčebně:

Zvoní telefon.
Zvedá ho sestra, než stihne cokoli říct, člověk na druhém konci drátu spustí sprchu slov:
,,Lucie!! Já to dítě chci! Miluju mého syna nebo dceru. Postarám se o vás, hlavně mi neber naši rodinu, neudělej tu kravinu!
,,Slečna Lucie už není na tomto čísle k zastižení, promiňte." zavěšuje sestra a mile se usměje.
,,Nejspíš omyl, Lucie, vemte si prosím vás ty léky." stírá mi slzu z obličeje a podává mi čaj.
Také miluji naše dítě...


Komentáře

  • HoralkaHoralka Komentářů: 3
    Prosím kritiku! Chci se poučit z chyb. Jenže sama je nevidím.
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
      Myslím, že spousta autorů má problém s hledáním vlastních chyb. Může za to spisovatelské ego (jak tu část mozku nazývám). Být tebou, vyvaroval bych se těch uvozovek. Ty můžeš použít v rozhovoru s někým, ale v povídce by se měli uvozovky vyskytovat jen v přímé řeči. Taky se říká, že člověk, který používá víc než jeden vykřičník, má nějakou duševní chorobu laugh Třeba můj otec s oblibou používá "?!!" jako důraz údivu a...no řekněme si to na rovinu, můj otec je génius, ale určitě není zdravý člověk smile Taky tam zrovna nevidím to téma Padající kámen, ale na druhou stranu, já málokdy pochopím, co chtěl básník říci smile

      Ale abych jen nekritizoval, líbí se mi to. Je to...opravdu ze života. Zvláštní, že tě napadlo zrovna tohle. Jen doufám, že to není osobní zkušenost smile

     No a na závěr mi dovol tě tu přivítat, mezi námi, pisálky všeho druhu. Budu moc rád, když se aktivně zapojíš do naší malé komunity smile
  • HoralkaHoralka Komentářů: 3
    Děkuju. Uvozovky s radostí odstraním ;) Používám je hlavně, když si s tím slovem nevím rady :(
    Určitě se budu snažit odbourat svou duševní chorobu :D i když se mi po !!! bude stýskat...





    Asi to půjde těžce, zvlášť, když nejsi holka a nikdy si nemusel mít strach z neplánovaného těhotenství :) Jde o nevyjádřené pocity té dívky, která se cítí, jako padající kámen. Především jde o mech, který zde zastupuje Tomáš, tím, že jakmile Lucie spadla na dno, pustil se jí, stejně jako mech kamene :)
    Trochu zkušenosti v tom je, ale rozhodně ne tak tvrdé zkušenosti :)





    Děkuju za přivítání :) Je úžasné, že tato komunita existuje, a bude mi ctí se stát součástí ;)
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
     Holka sice nejsem, ale věř, že tohle téma je mi bližší, než by sis myslela frown 

      Já asi nepochopil hned to zadání, proto. Teď když si mi to vysvětlila, všechno to tam vidím smile Mě ta pointa hold občas chvilku trvá laugh
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,682
    Tak jsem se k tomu textu dostal až dnes. A trošku si dovolím s Mikem nesouhlasit, protože mně se to líbí přesně tak, jak to je napsané. 

    Sice bych asi v tom mechu neviděl nějakou paralelu s tím potenciálním otcem, zdá se mi to už trochu příliš básnické, co se do podobného textu moc nehodí. Taky není příliš literární, psát číslovky číslem - 5.týden, to není do povídky, ale spíš do lékařské zprávy.smile

    Dokonce je to první zdejší povídka, kde mi sedí přítomný čas a krátké věty, jinak, to tu neustále kritizuji...wink

    Jediná věta, která mne trochu zatahala za uši:

    ,Ahoj!“ pozastaví písničku, která jde slyšet skrz sluchátka.

    Připadá mi příliš šroubovaná, zkus ji nějak upravit, přečti si ji nahlas a poznáš to.

    Ale jinak skvělé.

    I já vítám do spolku nadšenců a šílenců. Ještě podotýkám, že i Ty máš nejen možnost, ale přímo právo kritizovat texty ostatních, nehledě na jejich věk, zasloužilost, vetchost a délku existence na tomto fóru.wink
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • LucieLucie Komentářů: 408
    Ahoj Horalko, vítej ve fóru.

    Mně se ten textík líbí moc. Má výborný spád, je hodně dramatický, výborný závěr.

    Asi bych si moc nelámala hlavu s tématem v zadání, sama teda nevím, proč by padající kámen na sobě nemohl mít mech smile a ani bych se to do tohoto textíku nesnažila vsunout interpretaci. Pokud už bychom byly u toho, viděla bych to spíš jako tvrdý kámen/ bez mechu wink/, který mrsknul potenciální otec po hlavní hrdince svým rezolutním odmítnutím.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.