Příběhy o padesáti slovech

Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
upraveno 17. červen 2013 v Povídky
Na srazu mě zaujala skvělá myšlenka - příběhy o přesně 50(!) slovech. Tak jsem si sedl a za dva dny jich mám šest. Pokud se ke mně někdo přidá v jejich tvoření, budu jen rád. :)
(poznámka - některé se objevily už jinde, ale ať je to tu pohromadě)
------
Pes se škrábal na paničkou na klín.
„Copak Hafíku? Pojď za mnou,“ řekla mile.
Tak tam spolu leželi, pes stočený na klíně a majitelka opřená o zadní část gauče. Sledovala dokumentární film o želvách.
„Slyšel jsi to, Hafíku? Želvy vidí barevně... Hafíku?!“
Pes nedýchal.
Chtěl se přijít rozloučit.
------
„Nemáš zapalovač? Můj je rozbitý.“
Druhý muž mu za to poděkoval, sáhl do pravé kapsy a podal mu cigaretu.
První si vzal nabízenou tyčinku, zlomil ji napůl a pokusil se zapálit filtr rozbitým zapalovačem.
V té chvíli dosáhli oba Satori, stavu Wu, zkrátka osvícení.
Moderní zen-buddhisté jsou zvláštní stvoření.
------
„Znám jednu výbornou hru,“ říká jedna božská substance druhé.
„Tu asi ještě neznáš. Hraješ spolu s dalšími miliardami kamarádů největší MMORPG ve vesmíru. Můžeš být čímkoli chceš, můžeš si dělat cokoli, prostě úžasná zábava na spousty desítek let. Osídlíš libovolné lidské tělo a hraješ. Jmenuje se to Život.“
------
Letadlo zmizelo a technici se radovali. Vytvořili zneviditelňující štít letadel.
„Jak to využijeme?“ ptal se jeden z vrchních inženýrů.
„Jednoduše. Jsou lidé, kteří by rádi neexistovali. Necháme je jaksi „zmizet“ za těžké peníze.“
„Jak ten projekt pojmenujeme?“
Druhý technik se zamyslel.
„Co třeba... Projekt Bermudský trojúhelník?“
------
„Pojď sem, kdo je můj hodnej kluk? No přece ty. Líbí se ti drbání za ouškem? Jasně, že jo ty můj hafánku. Mám tě moc ráda. Sakra, nech toho! Přestaň mě oblizovat a přestaň mi slintat na ruku! A vůbec Jardo, přestaň se chovat jako bys byl skutečnej pes!“
------
„Slyšel jsem o páru, který dělá úplně všechno společně. Jeden jde nakupovat do obchodu, tak tam jde i druhý. Jeden spí, tak spí i ten druhý. Jeden umývá auto, tak ho umývá i druhý. Jeden bez druhého prostě nedají ani ránu.“
„To jsou snad dvojčata.“
„Ano. Siamská.“

Komentáře

  • FabulatorFabulator Komentářů: 24
    Zajímavější je dvakrát tolik slov s tím, že 5 je jich zadaných pevně a musí se v příběhu objevit Tzv. Drabble.
  • Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
    Teď jsem na ně díval a je to bomba. Sto slov mi bude dělat trochu problém. Nejdelší věc, co jsem za poslední dva dny napsal měla 78 slov a ještě mě přišlo že by to šlo proškrtat :( :)
  • Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
    A další blbůstka o 50 slovech laugh

    ---------------------------------

    Pokud dobře odpálím, můžeme ten kriketový zápas ještě vyhrát. Nadhazovač i já jsme nervózní. Poslední wicket a poslední nadhoz. Jeden z týmů teď vyhraje a hlavní cena je pět tisíc liber! Míček letí a... já minul. Prohra. Utírám si zpocené čelo, vypínám počítač s hrou Cricket 2013 a jdu spát.

    --------------------------------
  • Le fille AshLe fille Ash Komentářů: 84
    Tak.. příběhy o 50 slovech mám ráda. Stejně jako drabble. Tříbí to spisovatelský um a rychlost psaní. A hlavně stručnost projevu, která je u mě velký problém.. :D Když už píšu, tak píšu..

    A teď k příběhů. Č1. - Šokující závěr, Překvapil. A tak to má být. Jen pozor na první větu:

    Pes se škrábal na paničkou na klín.

    Asi jsi chtěl říct: "Pes se škrábal na paniččin klín", že?

    Č.2 - Šité možná krapet horkou jehlou, že? Mohlo by to být malinko jiné a lépe vypointované. A zdá se mi, že trošku špatně volíš slova (Druhý muž, první muž...) Možná by bylo lepší je nahradit jmény, čtenář by pak lépe propadl do "příběhu".

    č.3. - Filosofických 50 slov, proč ne.. :)

    č.4. - Tohle se mi líbí. Vysvětlení záhady Bermudského trojúhelníku? ;) Také by to tak šlo brát..

    č.5. - netřeba komentovat! :D Povedené..

    č.6. - Tohle nevím.. takový malinko ohraný vtípek..

    č.7. - A tohle je dokonalé!! 


  • Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
    Díky za hodnocení, jako bonus přidávám další smile

    -------------------------------------

    První bábovička na pískovišti. První láska. První školní den. Druhá láska. Maturita. Práce, sňatek, dítě. Druhé dítě. Dovolená u moře. Děti jsou nemocné. Dálkové studium. Práce, dovolená, práce, dovolená. Padesátiny. Dárek. Nástup do letadla a skok padákem.

    Buch.

    Takže je pravda, že vám před smrtí proběhne před očima celý život.
  • Mirek H.Mirek H. Komentářů: 373
    Ta  bonusová miniatura je dobrá wink

    Možná by tě zajímaly stránky: www.pribehynapadesatslov.cz pokud je náhodou neznáš (ale asi je znát  budeš cool)
  • Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
    Ty stránky znám, jen jsem na ně zapomněl smile díky za připomenutí.

    -------------------

    „Víte, já pocházím už z roku 1542,“ prohlásil jeden.

    „A mě vytvořilo malé dítě.“

    „Jenže nejsi originální. Tebe používá každý druhý.“

    „Hele, našel jsem teď jednoho pisálka, tomu bych se zrovna hodil,“ ozval se další a zablikal.

    Náhle jeden spisovatel dostal geniální nápad na román.

    „Hotovo. Kde jsme to přestali...“
  • NyrraNyrra Komentářů: 13
    Tak tyhle příběhy se mi vážně líbí, obzvlášť ten Bermudský trojúhelník, kam se hrabou všechny konspirační teorie. smile
  • OndraOndra Komentářů: 9
    Výborný nápad, škoda jen, že se toho zatím nechytil i někdo jiný. Možná bych také mohl přispět svou troškou do mlýna :)

     

    Rodina zasedla ke stolu a babička přinesla na stůl hrnec s polévkou. Opatrně ji nalila do hlubokých talířů. “Budete ke mně muset jezdit častěji,” řekla. Maminka ochutnala polévku. “Vždyť je plná vlasů!” nedokázala skrýt svůj úlek. Na hladinu vyplaval nehet. Tatínek se marně rozhlédl okolo sebe, hledajíc svou dcerku Aničku.



    Vařečkou zamíchala omamně vonící obsah velkého plechového hrnce a přičichla k jeho uklidňujícím výparům. Na tváři se jí objevil výraz naprostého blaha, ústa se zkřivila do podivně vypadajícího úšklebku a v očích jí na chvíli zaplál podivný děsivý svit. Vrásčitou rukou horečně nahmatala injekční stříkačku, aby vyzkoušela sílu této dávky.



    Jak začala třetí světová? Inu, to bylo tak.

    “Tak synku, tady je moje práce. Tady prezidentuje tvůj tatínek,” usmál se na malé baculaté dítě, které se s neobyčejným zápalem drápalo na jeho přeplněný pracovní stůl. “Tady mám knihovnu a tady je… Ne, prosím tě ne! Nedotýkej se toho červeného tlačítka!”


Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.