Kde jsem tehdy byl - povídka

masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 296
upraveno 24. květen 2013 v Povídky
Ahoj přátelé, všimla jsem si, že už jsem sem dlouho nic nenapsala, tak přidám jednu povídku, která mi vyklíčila v hlavě někdy minulý rok. Zatím nebyla moc nálada na větší revize a korekce, takže to není dokonalé. Každopádně za snahu si to přečíst vám budu vděčná.

Kde jsem tehdy byl
Na jaře jsem chodil s Emily. Emily byla jistým způsobem výjimečná, možná proto, že se chovala jinak. Nepatřila mezi extroverty a ve společnosti se neprojevovala. Nový vztah, pro mě nový ve všem, se vyvinul těsně po jednom mém rozchodu. Emily vnesla do mého života klid a dala mu pomalejší tempo. Ale stejně jako všechny ostatní dívky nikdy nepřevýšila mou tajnou lásku – Kate.
Tehdy mi táhlo na sedmnáct a už rok a půl jsem byl zamilovaný do Kate. Zcela náhodou se v prváku dostala do naší třídy, která už zformovaná byla. Když jsem ji spatřil poprvé, zařadila se na můj seznam potenciálních holek. Později, když jsem ji mnohem lépe poznal, zamiloval jsem se. Několik dní jsem na ni v kuse myslel a nakonec jsem se odhodlal a pozval ji na rande.
Odmítla mě. Ne přímo, ale tím holčičím způsobem „moc se neznáme a nechci to uspěchat“… Já věděl, že jí ostatní holky hned namluvily pověsti o tom, že jsem největší sukničkář na škole. Měla strach, že jsem pozvání nemyslel upřímně.
Abych uvedl věci na pravou míru, nejsem sukničkář. Holky, se kterýma chodím nebo jsem chodil jsem měl vždycky rád. Některé více, některé méně, ale nikdy jsem s holkou nechodil jen proto, abych prostě s někým chodil.
Holt se to seběhlo tak, že jsem za poslední dva roky byl nezadaný asi tak celkově měsíc a půl, což vypovídá za vše pro holku jakou je Kate.
Snažil jsem se na ni nemyslet, ale nešlo to. Ani jiné holky to nedokázaly spravit. Později jsem se smířil s tím, že Kate pro mě navždy zůstane jen pouhým snem.
Ale k věci.
Ten den jsme šli se třídou do kina. Ani si nepamatuju, jak se ten film jmenoval. Vždyť jsem ho ani neviděl. Ale nebudu předbíhat.
S Emily jsme si zamluvili místo v poslední řadě a plánovali jsme toho hodně. Upřímně – koukání na film se na seznamu neobjevilo. Ale před odchodem ze školy mi přišla esemeska od Emily, že je nemocná a nemůže přijít.
Byl jsem zklamaný a nevěděl, co dělat. Postupně jsem se dostal na konec třídního průvodu. Osud tomu chtěl, že na konci, teda skoro na konci, šla právě Kate. Podívala se na mě, a jelikož se mi nechtělo zastírat zklamání z vývoje dnešního dne, poznala, že nejsem úplně v pohodě.
„Není ti nic?“ zeptala se tím svým starostivým hlasem, který mě vždycky dostával, a zpomalila.
„Jen blbá nálada,“ usmál jsem se na to a zadíval se na špičky bot.
„A kde je vůbec Emily?“ ptala se znovu s nenápadností, která nakonec vážně byla nenápadná.
„Nemocná,“ odvětil jsem nepřítomně a až tehdy mi začal mozek pracovat na plné obrátky.
Emily je nemocná a doma. Kate se se mnou baví a vypadá prostě úžasně. Toho musím využít, pomyslel jsem si a podíval se jí do očí. Předběhla mě a začala sama.
„Víš, Chrisi, chtěla jsem ti něco říct. Vlastně se omluvit a …Asi to bude podrazácký vůči,“ na chvíli se zarazila, „jiným lidem a nejspíš na to není ta nejlepší doba…“ pokračovala a já tajil dech, „Já vím, že chodíš s Emily a nechci se do toho míchat, jen prostě…“
Ztrácela slova a já nedýchal. Mohla by ke mně něco cítit? Vážně by se na mě mohlo usmát štěstí? Zastavil jsem a ona rovněž. Neubránil jsem se, zvedl jsem ruku a lehce se dotkl jejího lokte. Cítil jsem, jak se uvolnila. Ani jsem si nestihl uvědomit, že už stojíme ve vstupní hale kina.
Vzal jsem ji i za druhou ruku. Mozek mi říkal, ať přestanu, že to Emily nesmím udělat, když mě vytáhla z jednoho z mých nejhorších rozchodů, ale srdce vydalo silnější rozkaz. Nemohl jsem propásnout takovou příležitost!
Jemně jsem si ji přitahoval blíž, cítil, že to chceme oba. Když se konečně po několika vteřinách naše rty dotkly, všechny obavy zmizely. Uvolnil jsem se, uvnitř se radoval a líbal jsem ji jako nikoho předtím. Jako bysme pro sebe byli stvoření.
Krásu okamžiku zkazil Kyle. Abyste byli v obraze, Kyle miloval Emily déle než já tajně Kate. Poslední dobou jen čekal, až udělám chybu, Emily podvedu, takže se se mnou rozejde a on jí bude moct nastavit rameno k vyplakání. Navíc to byl hromotluk a nikdo neměl zájem se s ním prát.
Když mě odtrhl od Kate, vrazil mi do nosu pěstí a ještě přidal takovou facku, že jsem musel o několik kroků ucouvnout. Z nosu mi tekla krev na nové čistě bílé tričko a sám nos pálil jako čert. Přesto, že jsem neměl žádnou šanci, měl jsem takový vztek, že jsem se chtěl na Kyla vrhnout. Kate mě zastavila právě ve chvíli, kdy se otočila učitelka.
Třída se otočila s ní a pohled na scénu před nimi jim poskytl přesný výklad událostí posledních vteřin. Každý si hned uvědomil, že ránu musel dát Kyle. A z toho, jak mě Kate objímala a snažila se mi otřít nos, pochopili i proč.
Šel jsem s Kate do umývárky, abych si opláchl obličej a zkontroloval zranění. Kyle dostal od třídní kázání a hned potom vytáhl mobil. Nemusel jsem být jasnovidec, abych pochopil, že volá Emily.
Opláchl jsem si z obličeje krev a začal si prohlížet nos, když se ozvala Kate:
„Sundej si tričko, vyperu ti ho.“
Jen jsem přikývl a udělal, co řekla. Důsledek se dostavil okamžitě. Svalovou hmotou jsem se nikdy moc nechlubil, ale jako profesionální basketbalista jsem ji přece jenom nabral. Chtělo se mi smát, když jsem viděl, kolik ji to stojí úsilí obrátit se k umyvadlu a odtrhnout oči od mého vypracovaného těla.
Asi po pěti minutách praní nechala a mokré tričko hodila na topení. Pokynul jsem jí, ať jde blíž. Zdráhala se, ale nakonec udělala dva nesmělé kroky směrem ke mně.
„Promiň, byla to moje chyba,“ začala se omlouvat. „Neměla jsem, když jsi zadaný –“
„Neměnil bych,“ zarazil jsem ji a přitáhl ji k sobě.
Druhý polibek byl delší, procítěnější a vášnivější. V soukromí jsme si mohli dovolit podstatně víc a nebýt v umývárnách, možná bych zašel i dál.
No, ten den zůstalo u polibku a zbytek už je jiný příběh. Snad jen musím říct, že po týdnu začala Emily chodit s Kylem a vydrželo jim to celých čtrnáct dní.
Já jsem s Kate navázal úžasný a jedinečný vztah, vztah první opravdové lásky. Rychle jsem si vynahradil rok a půl čekání na ni.
Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.
o psaní jinak...

Komentáře

  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Ahoj Míšo, už bylo na čase, aby si zase něco vyvěsila. Je to hezký, přečetl jsem to na jeden nádech, což se mi u podobných témat často nestává. To snad mluví za vše, ne? Jako chlap asi nedokážu plně ohodnotit, ale stejně, je to prima. Připomíná mi to moje krásné časy na střední....ach to mládí :-D
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,756
    Jejda, zase jsem tu objevil zajímavé dílko... Hezky se to čte a taky mi to trochu připomnělo mládí a dobu her a malin nezralých... :-)
    Určitě by to chtělo trochu vypilovat, pár šroubovaných vět učesat a některé vystavět trochu jinak.
    Ale co by mi asi vadilo víc, je jakési přenesení děje kamsi do Beverly Hills 90210. Podobné situace se dějí i u nás a klasická česká jména a reálie by určitě pomohly vše vylepšit. Pokud je to ale nějaký umělecký záměr, tak dobrá...
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.