Konce - dobré nebo patné?

masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 285
upraveno 8. duben 2013 v O tvůrčím psaní
Zdar všem pisálkům...

Nedávno jsem si v hlavě přehrávala plánovaný konec mé trilogie (jestli tak dopadne :D ) a přemýšlela jsem, jak by to celé vlastně mělo skončit. Happy end, nebo něco tragického, popřípadě neurčitého?

Abych pravdu řekla, neurčité konce jsou prostě neurčité a přesto, že mají něco do sebe, použít takový konec se mi nechce.

Ale...nechci mít konec jako u většiny příběhů - "a žili spolu šťastně až do smrti." Jenže jak to pak udělat?

Jak tak na to koukám, tak mi vychází jedině další "sladký" konec. Jenže...


Jak to máte vy? Jak volíte konce? Jsou pro vás přirozené? Taky už vás občas nudí happy endy?
Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.

Občas se vyžívám i v hudebních provedeních. Písničky můžete sledovat zde: Lexi Felix

Komentáře

  • BaraBBaraB Komentářů: 18
    Přiznám se bez mučení. Já jsem pro šťastné konce. Nebo alespoň takové, které dávají naději a určitou pozitivní vizi. Jinak z toho na mě padá deprese :-) Ale takové je zpravidla těžké napsat, aby to nevyznělo jako klišé.
    Poslední dobou vyhledávám a sama píšu spíše texty laděné pozitivně. Chci-li tragédie, stačí kouknout na zprávy.
    Každopádně přeju, aby tvoje rozhodnutí bylo co nejlepší pro příběh! :-)
  • Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 210
    Já osobně happy endy až tak nemusím, z vnitřní podstaty jsem spíš skeptik, sice trochu dost cáklý nenapravitelným romantikem a věčným snílkem. Vím ale, že lidi šťastné konce chtějí, takže moje příběhy končí v prvním díle spíš nostalgicky (tady se vyřádím já) a ve druhém díle pak musím dodat ten vytoužený happy end (aby si užili i ostatní). Ale ne až tak sladké konce ve stylu ("a žili spolu šťastě až do smrti)", ale prostě - tentokráte to dopadlo dobře a zítra? To už je zase jiný příběh.
    Protože jak se říká v jednom vtipu - proč každá pohádka končí svatbou? Protože po svatbě už to není pohádka :-D
    The world needs more cowboys.
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Tedy já osobně volím variantu, kterou tu napsala Salma, možná šťastný konec, ale s véééélkým otazníkem.

    Takové ty happyendy, kdy se hrdinovi na poslední chvíli podaří zachránit situaci a odchází do zapadajícího slunce, ty opravdu, ale OPRAVDU nemusím. :-)¨

    Na druhou stranu pokud se mému oblíbenému hrdinovi na konci stane něco zlého, mám pak chuť jít autorovi říct pěkně od plic, že Johnyho teda opravdu zabíjet nemusel. Proč ne třeba Mark? Ten mě nebavil. I když je v příběhu potřeba, to já vím.

    Takže co z toho vyplývá? Zabij Tima!
  • LucieLucie Komentářů: 408
    Já myslím, že konec se v podstatě odvíjí už od počátku příběhu- závisí na žánru. Někde si nedokážu představit happy end a naopak, jinde bych zase autorovi neodpustila, kdyby příběh končil tragicky a ne například svatbou :-)
    Osobně mě baví něco mezi, jak píšete vy, ostatní... asi bych nenapsala šťastný- ale třeba pohodový? konec s velkým otazníkem. Nebývám moc nadšená z ohromně překvapujících závěrů, nebo z těch, kdy příběh uletí úplně do neznáma mimo realitu. / Bohužel tak končí několik mých jinak velmi oblíbených knih...:-(/
  • Já osobně jsem pro hořko-sladké konce. Okamžiky, kdy se stane na závěr něco zásadního, ale při tom z toho plyne nějaká naděje, že to změní něco jiného.
    Pak se mi taky líbí otevřené konce. Hlavně u těch příběhů, u kterých tak nějak tušíš, že to nedopadne dobře. (Vůbec jako autor jsem příznivce otevřených konců, protože nikdo nemůže říct, že váš konec předvídal, když ani vy nevíte, co si čtenář domyslí.)
    Příklad - má poslední povídka začíná větou typu: Neuměla plavat. Vždy, když to u břehu zkoušela, začala se topit a byla ráda za dno, které bylo na dosah. Přesto to ale nevzdávala a zkoušela to znovu a znovu...(atd. na to navazuje příběh, který se tomu nevěnuje). Na samém závěru se ale hrdinka ocitá sama uprostřed moře a tím to končí. Jasný, je zde možnost, že se jí to zčistajasna poprvé povede a zachrání se (ti optimističtější čtenáři si to tam rádi doplní), zároveň je ale těm střízlivějším jasné, že pravděpodobnost něčeho takového je velice malá. (Příklad je pouze ilustrativní, ale chtěla jsem si v příběhu pohrát s důležitostí první věty :D )
    Toliko asi za mě :)
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Moon: No jo, ale slaná voda nadnáší a třeba kolem popluje rybářská loď a víš co se říká o neplavcích uprostřed rybníka? Přeci ji nenecháš takhle umřít? :-)

    Jinak tě tu mezi námi vítám :-)
  • Ahoj Mikeku,

    je to fakt jen příklad, ve skutečnosti nejde o plavání a vodu. Spíš jsem na tom chtěla v jednoduchosti demonstrovat formu zápletky. Jedná se totiž o soutěžní dílo, které hodlám posílat do Žoldnéřů fantasie, tak ať nikdo nemůže říct, že to takhle někde viděl. (I proto jsem zvolila jinou přezdívku, běžně sem chodím jako registrovaná, což jsem opět ze stejných důvodů nechtěla použít :) )
    Jinak já mám hrozně moc postav ve svém světě. V novele do CKČ se to pohybovalo asi kolem 35 (raději jsem to teda nepočítala :D ) Středovek je prostě krutý, lidi umírali :D Nebojím se zavraždit postavu, se kterou se piplám třeba půl roku. O to lepší je, když umírá někdo oblíbený. Čtenář si to pak víc prožije spolu s ostatními hrdiny.

    Moon ;)
  • Ahoj Mikeku,

    je to fakt jen příklad, ve skutečnosti nejde o plavání a vodu. Spíš jsem na tom chtěla v jednoduchosti demonstrovat formu zápletky. Jedná se totiž o soutěžní dílo, které hodlám posílat do Žoldnéřů fantasie, tak ať nikdo nemůže říct, že to takhle někde viděl. (I proto jsem zvolila jinou přezdívku, běžně sem chodím jako registrovaná, což jsem opět ze stejných důvodů nechtěla použít :) )
    Jinak já mám hrozně moc postav ve svém světě. V novele do CKČ se to pohybovalo asi kolem 35 (raději jsem to teda nepočítala :D ) Středovek je prostě krutý, lidi umírali :D Nebojím se zavraždit postavu, se kterou se piplám třeba půl roku. O to lepší je, když umírá někdo oblíbený. Čtenář si to pak víc prožije spolu s ostatními hrdiny.

    Moon ;)
  • Jsem to ale šikulka, zvořu ti jméno a ještě to odešlu dvakrát (špatný touchpad, na piste-povidky jsem odeslala kvůli němu jeden komentář dokonce 9x) :D Tak promiň ;) (Schválně kolikrát se pošle tohle :D Jsem zvědavá.)
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    V pohodě, s komolení jména si nelam hlavu, zažil jsem i horší. :-)

    Vím, že byl středověk krutý, taky proto z něj čerpám při psaní knihy. Ale když přijde na to zabít nějakou postavu, dlooouho váhám. Jestli je to opravdu nutné, jestli třeba nestačí jen zmrzačit a vyřadit z děje. Stejně nakonec umře, ale je mi jí prostě líto. :-D

    Snad nebylo zavedené pravidlo, že se člověk nesmí účastnit diskuzí? :-/
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,682
    On středověk byl sice krutý, ale v podstatě každá doba byla krutá svým způsobem, i ta dnešní. Třeba o atomových zbraních se středověkým raubířům ani nesnilo... :-)
    A o tom, jak končit... Záleží, jestli se píše příběh ze života nebo ne. Protože ani v žigvotě není vše zakončeno dobře nebo špatně.
    A nejlepší je opravdu mít konec takový, že kdybych měl někdy chuť na všechno navázat, měl bych ještě čeho se chytnout.
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • Mike:
    Tak ono jde celkově o vyznění příběhu. Když chci mít jako pointu, jaká malá drobnost tě může v konečném výsledku stát život, pak bych skoro řekla, že nechat hlavní postavu zemřít je skoro nutnost :D
    Jinak diskuzí se asi účastnit můžeš, když mluvíš obecně o díle, které jsi napsal. Ale psát takhle třeba první dvě věty? Třeba taková Jiřina Vorlová, která právě má na starosti organizaci CKČ s oblibou říká: No tak vezmu náhodně první větu díla, dám ji vyhledat. Pak vezmu náhodně druhou větu díla, zase ji vyhledám, a když se mi podle toho spojí část díla s autorem, pak je povídka(novela) ze soutěže vyloučena. Takže asi tak. Nicméně co jsem slyšela, tak zrovna u soutěže Žoldnéřů jsou porotci líní takhle hledat autory, takže tam by asi takový problém nebyl (navíc vím, nakolik někteří z nich mají v lásce Reného, takže by sem nejspíš nelezli :D )

    jerry:
    S tou dobou je to fakt, i když prostě hodit na město bombu a osobně zabít člověka, kterému se koukáš do očí - v tom mi přijde asi největší rozdíl. Mám ten dojem, že na to člověk musí mít daleko silnější žaludek.
    Jinak nejdůležitější je takový konec, aby působil uzavřeně (i když je třeba otevřený). Takové to známé z filmů Vetřelec atd., že se zbavíš sice nepřítele, ale někde zůstane zárodek a začnete to znovu. (Na druhou stranu ale tyto konce vyznívají hrozně lacině, takže bacha na to!) Pokud bys ale neuzavřel hlavní část, čtenáři jako jsem třeba já, by tě za to ukamenovali. Když už věnuju svůj čas čtení, chci, abych si na konci nepřipadala podvedená a neříkala si: Proč jsem to kurva četla? Vždyť je to taková kravina.
  • Mike:
    Tak ono jde celkově o vyznění příběhu. Když chci mít jako pointu, jaká malá drobnost tě může v konečném výsledku stát život, pak bych skoro řekla, že nechat hlavní postavu zemřít je skoro nutnost :D
    Jinak diskuzí se asi účastnit můžeš, když mluvíš obecně o díle, které jsi napsal. Ale psát takhle třeba první dvě věty? Třeba taková Jiřina Vorlová, která právě má na starosti organizaci CKČ s oblibou říká: No tak vezmu náhodně první větu díla, dám ji vyhledat. Pak vezmu náhodně druhou větu díla, zase ji vyhledám, a když se mi podle toho spojí část díla s autorem, pak je povídka(novela) ze soutěže vyloučena. Takže asi tak. Nicméně co jsem slyšela, tak zrovna u soutěže Žoldnéřů jsou porotci líní takhle hledat autory, takže tam by asi takový problém nebyl (navíc vím, nakolik někteří z nich mají v lásce Reného, takže by sem nejspíš nelezli :D )

    jerry:
    S tou dobou je to fakt, i když prostě hodit na město bombu a osobně zabít člověka, kterému se koukáš do očí - v tom mi přijde asi největší rozdíl. Mám ten dojem, že na to člověk musí mít daleko silnější žaludek.
    Jinak nejdůležitější je takový konec, aby působil uzavřeně (i když je třeba otevřený). Takové to známé z filmů Vetřelec atd., že se zbavíš sice nepřítele, ale někde zůstane zárodek a začnete to znovu. (Na druhou stranu ale tyto konce vyznívají hrozně lacině, takže bacha na to!) Pokud bys ale neuzavřel hlavní část, čtenáři jako jsem třeba já, by tě za to ukamenovali. Když už věnuju svůj čas čtení, chci, abych si na konci nepřipadala podvedená a neříkala si: Proč jsem to kurva četla? Vždyť je to taková kravina.
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Moon: Já naprosto chápu, že nesmíš zveřejňovat díla, se kterými se účastníš v soutěžích. Ale proto nemusíš skrývat svou pravou identitu. :-D


    A připojuju se k tvému komentáři jerrymu. Nesnáším, když děj knihy skončí a pořád mám pocit, že tomu něco chybí, že je to neukončený. :-D
  • Mike:
    Tak jde o to, že kdyby někdo našel ty první dvě věty, kdybych je tu uvedla pod svým jménem a v jejich přesném znění a někdo by je našel a spojil si aha tento text napsala Filoména Vopršálková (jméno, kterým se babička vždy představovala, když jsme si hrály spolu na výslech ve vězení :D ), nebyla by tím dodržena anonymita, o kterou jde. Jinak je vesměs všem putna, jestli to dílo někde je. Dobře, v soutěžích, kde máš pak možnost vydání, tak tam je to asi z dvojího důvodu, nicméně - nesmějí se ani přes úryvek díla dostat na tvé jméno. V tom je ten princip, to má zaručit onu anonymitu.

  • Mike:
    Tak jde o to, že kdyby někdo našel ty první dvě věty, kdybych je tu uvedla pod svým jménem a v jejich přesném znění a někdo by je našel a spojil si aha tento text napsala Filoména Vopršálková (jméno, kterým se babička vždy představovala, když jsme si hrály spolu na výslech ve vězení :D ), nebyla by tím dodržena anonymita, o kterou jde. Jinak je vesměs všem putna, jestli to dílo někde je. Dobře, v soutěžích, kde máš pak možnost vydání, tak tam je to asi z dvojího důvodu, nicméně - nesmějí se ani přes úryvek díla dostat na tvé jméno. V tom je ten princip, to má zaručit onu anonymitu.

  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Na problém koncov som už tiež dávno sformulovala názor a je na dlhšie. Koho zaujíma – nech sa páči.
  • Mirek H.Mirek H. Komentářů: 373
    S konci je to těžké, nikdy se žádný autor nezavděčí všem (a to není jen o koncích, že :-) ).

    Je třeba i kniha, kterou někdo hltá, ale pak přijde konec a rozčarování, čtenář si řekne: A co to jako mělo znamenat? Ale u té stejné knihy, jiný čtenář může být naprosto ohromen a nadšen z vyústění příběhu a říká si: Jo, ten konec se vážně povedl.

    Podle mě je důležité, aby byl konec uvěřitelný (bez ohledu na to, zda je šťastný nebo tragický nebo zda je překvapivý)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.