Kovbojky - ?te je dneska jet? n?kdo?

Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 211
upraveno 8. duben 2013 v Povídky
Dovolím si přijít také se svou troškou do mlýna a nabídnout k posouzení ukázku z mojí tvorby. Možná už je toto téma v době upírů, andělů, démonů a čarodějnických učňů dávno pasé, ale já prostě musím :-)
A nebo se mám raději věnovat háčkování a těšit se na vnoučata?


Muž a kůň vytrvale putovali rozpálenou krajinou a snažili se nevnímat sálající výheň na obloze. Měli svůj cíl a ten byl důležitější než všechno ostatní. Jejich vodítkem v nekonečné pustině se staly dvě ocelové koleje vedoucí od jednoho obzoru k druhému, vždy tak blízko sebe a přesto nekonečně vzdálené, nikdy se nestřetávající a nikdy se nerozdělující.
Jsme jako ony, napadlo muže v sedle, taky se nám nepodařilo dostat se k sobě blíž.
Před očima mu vyvstala znova ta drobná dívčí tvář s velkýma vylekanýma očima, lemovaná kaskádou tmavých dlouhých vlasů. Nell!
Když se s ní setkal poprvé, myslel si, že je to kluk. Až později, úplně náhodou zjistil, jak se mýlil.
Zajímala ho. Byla tak zvláštní a ty její oči! Bylo v nich tolik smutku a bolesti. Byl by udělal cokoliv, jenom aby se rozzářily úsměvem. Proč to neudělal? Co mu v tom bránilo? Nedokázal se k ní přiblížit tak jako k jiným dívkám. Proto odešla? Co znamenal její vzkaz? Stručné - Odcházím. Děkuji za všechno, co jste pro mě udělali. Buďte s Jackem šťastni, když mě to dopřáno nebylo.
Ruby tvrdila, že ten náhlý odjezd zavinili oni dva. Ale proč? Čím? Nechápal to. Měl prý být s Nell, ne s Ruby. Kdy? Kde?
Ach, bože, ale vždyť to právě chtěl! Jenomže si to neuvědomoval, tehdy ne, to až potom, když zjistil, že odjela. Kdyby byl s ní - zůstala by?
Proč jsou jenom ženy tak složité!
Koleje zazářily rudým odleskem zapadajícího slunce. Ani si neuvědomil, že den tak pokročil. Musí si pospíšit, aby dosáhl svého cíle pokud možno ještě za světla.
Přesto trvalo ještě skoro hodinu, než zahlédl mdlá světla linoucí se z oken domů pohraničního městečka. Kopyta jeho koně zvířila prach na jediné hlavní ulici. Po západu slunce městečko ožilo. Dřevěné okenice poskytující ochranu proti slunečnímu žáru se rozevřely, lidé opustili stín svých domovů a saloony se rozezvučely ryčnou hudbou. Někde na druhém konci městečka suše práskly dva výstřely, aniž by jim někdo věnoval velkou pozornost.
Jack zamířil rovnou k nádraží. Snad tady najde někoho, komu neušla přítomnost mladé dívky. Uvázal koně u zábradlí a vešel do budovy poštovního úřadu. Po pár minu­tách vyšel ven a za ním stařík s křivýma nohama a ukazoval směrem k městečku.
"Řikal sem si, že pro ní musí někdo přijet. Dyť copak by tady taková žába dělala sama. V hotelu jí určitě najdete, sám jsem jí tam poslal."
"Díky, dědo, moc jste mi pomohl," dotkl se dvěma prsty obruby klobouku namísto pozdravu a odcházel, vedouc svého koně za uzdu. Je tady! Díky Bohu!
Zamířil přímo k hotelu. U zábradlí uvázal koně a vešel do budovy. Uvědomil si, že se mu zrychlil tep. Tak moc na něj působí, že ji znovu uvidí? Neměl čas nad tím přemýšlet.
Hotel byla jednoduchá jednopatrová budova s jídelnou v přízemí a pokoji v patře. Jídelna teď byla skoro plná a skrze kouř z mnoha cigaret a dýmek neviděl dost jasně. Přikročil k pultu a kývl na ženu stojící za ním.
"Madam, hledám jednu dívku."
Žena ostřížím pohledem přejela po celé jeho postavě, než odpověděla.
"To asi každej."
"Vypadá jako Mexičanka," nedal se odradit. "Dlouhý černý vlasy, velký tmavý oči. A mluví jako opravdová dáma. Prý tady dneska byla. Přijela ranním vlakem a ten stařík na nádraží jí poslal sem."
"Hmm. A kdyby to byla pravda, co vy s tím? Vy ste chlap pro pořádnou ženskou a ne pro takovou chudinku."
"Takže tady byla." Spíše konstatoval, než se ptal.
Žena se zatvářila neurčitě a pokrčila rameny. Jack beze slova vytáhl bankovku, položil ji na pult a pomalu posunul k hostinské. Potom ruku odtáhl, ale sotva žena chtěla peníze vzít, rychle bankovku zase přiklopil svou dlaní.
"Tak víte kde je?" usmál se.
Žena se také zasmála chraptivým smíchem.
"Líbíš se mi, kovboji. Byla tady. Před pár hodinama, ptala se po nějaký práci. Nic nemám, tak šla pryč."
"Kam?"
Pokrčila rameny.
"Co já vím. Nejspíš naproti, k Samovi?"
Jack uvolnil bankovku a hostinská ji hbitě s úšklebkem zasunula do kapsy zástěry.
"Stejně je tě pro ní škoda, kovboji. Kdyby sis to rozmyslel, víš kde mě najdeš."
Jenom se usmál, kývl na pozdrav a vyšel znova na ulici.
Zjistil, že "U Sama" je saloon hned naproti, odkud se linula až moc hlasitá hudba, křik opilců a cinkot lahví. Nedovedl si představit, že by Nell mohla do takového podniku vůbec vejít. Sám tam nešel právě rád, ale potřeba ujistit se, že tam dívka není, byla naléhavější.
Uvnitř byl hřmot ještě horší a vzduch se dal skoro krájet. V první chvíli moc neviděl. Většina hostů byla tak opilá, že sotva stáli na nohou. Tady hledá zbytečně.
Už byl na odchodu, když ho najednou zastavilo něco, co zahlédl koutkem oka. Otočil se a to co uviděl, mu doslova zmrazilo krev v žilách.
Byla tam!
Rozcuchaná, s bledou tváří a temnými kruhy pod očima, seděla na klíně vousatému chlapovi, který se zuřivě snažil ji políbit. Byla opilá, to bylo víc než jasné, skoro ani nevnímala co se s ní děje. Něco mumlala a se zavřenýma očima malátně uhýbala hlavou před jeho dotěrnými rty.
Jack zůstal stát jako zkamenělý, v jediném kratičkém okamžiku mu hlavou prolétly všechny události dnešního dne. Nečekaný pocit prázdnoty, když zjistil, že odjela. Dlouhá cesta žhnoucí krajinou. Napětí a úleva že už je jí nablízku.
Najednou se v něm vzedmula obrovská vlna vzteku a zaplavila všechny předešlé pocity. Rozpálený téměř do běla, v touze po krvi nepříčetný zuřivostí se vrhl na vousáče, odtrhl od něj nic nechápající dívku, kterou bez zájmu odhodil za sebe a jedinou strašli­vou ranou pěstí vousáče odrazil až k dalšímu stolu. Muži začali vyděšeně vstávat, ale při pohledu na rozzuřeného kovboje se nikdo nepokusil zasáhnout.
Kdosi zahlédl, že jeden z vousáčových společníků sahá po pouzdře se zbraní a varovně vykřikl. Jack už i sám zaregistroval pohyb a dřív než mohl jeho protivník tasit, vykopl mu kolt z ruky. Muž zařval bolestí a chytil se za pochroumané zápěstí. Nikdo další už se nepokusil o žádný projev odporu.
Vousáč se nemotorně zvedal z trosek stolu, ale nejevil nejmenší chuť pokračovat v boji. Místo toho jen vztekle vrčel a pronesl polohlasně pár nechutných poznámek.
"Už ani slovo," zasyčel na něj kovboj, ruce sevřené v pěst. "Jestli jsi jí ublížil, najdu si tě, ať jsi kdekoliv, rozumíš?"
"Krucinál, co šílíš?! Ta děvka přišla sama, jestli ti de vo to. Klidně si jí vem, ale stála mě půl flašky a nic sem z toho neměl."
"Měl jsi z toho až dost a zmlkni nebo tě dorazím!"
"Si jí pořádně hlídej, dyž je to taková běhna. Asi jí nejseš moc dobrej, když vod tebe utíká, chacha!" provokoval muž, ale hlídal si dobře vzdálenost mezi sebou a rozzuřeným Jackem. Jack zbledl a několik nekonečných vteřin sváděl nelítostný vnitřní boj sám se sebou, se svou příšernou touhou bušit do toho zarostlého obličeje před sebou a ucítit krev. Několikrát se zhluboka nadechl a vydechl, aby se uklidnil a potom se beze slova otočil k východu.
Dívka, kterou Jackův rázný zásah odhodil na zem před výčepní pult, se mátožně, s oporou pultu za svými zády zvedla na nohy. Veškerým zbytkem svých sil se snažila proniknout mlhou alkoholového opojení, zastírajícího jí vědomí a pozvolna jí docházela hrůza, která se zde právě odehrála. Jako ve snách viděla Jacka, zuřícího, nepříčetného, schopného vraždit. V jasném záblesku vědomí si uvědomila, co udělala a obestřelo ji zděšení a znechucení nad sebou samou. A k dovršení všeho ještě viděla, že Jack odchází a ani se na ni nepodíval! Zahlédla jeho výraz plný odporu a pohrdání. Zatočil se s ní svět a s pronikavým výkřikem se sesula k zemi.
Jacka ten výkřik zastavil na půl cesty ke dveřím. Uvědomil si, že na ni úplně zapomněl! Útroby mu sevřela prudká neznámá bolest. Na malý okamžik zaváhal, ale přece se vrátil, zvedl ji ze země a v náruči vynesl ven. Nikdo se mu nepokusil postavit do cesty.
The world needs more cowboys.

Komentáře

  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Právě protože je trh přesycený anděly, démony, upíry a učni působí tvoje klasika jako to pověstné světýlko na konci tunelu. :-D Ač kovbojky nevyhledávám, nevyhýbám se jim a tahle se mi líbí. Bude pokračování? Jack mi přijde jako správný frajer, žádný dovolíte madam, odpustťě pane, ne jde rovnou na věc a to se mi líbí. :-D
  • Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 211
    Díky moc za názor! Potěšil a povzbudil :-)
    Pokračování samozřejmě je. Jen ho ustavičně předělávám a přepisuju a pořád se mi na tom něco nezdá. Ale možná sem zase něco vystavím.
    The world needs more cowboys.
  • LucieLucie Komentářů: 421
    Opravdu moc hezky napsaný... takže s háčkováním bych na tvém místě nezačínala :-)
    Zajímalo by mě, jestli chlapi opravdu uvažují takhle.
    Máš i něco z jiného žánru?
  • Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 211
    Dík!
    To jsem ráda, háčkování mi nikdy moc nešlo :-D
    Jestli tak chlapi uvažujou? Nevím to by se musel vyjádřit nějaký CHLAP.
    Sice se snažím při psaní do nich vcítit, ale jak můžeš pochopit jiný živočišný druh? :-D
    Jiný žánr tak nějak jenom do literárních soutěží, když je téma zadané.
    Psala jsem i sci-fi. Kdysi.
    Dál mám v hlavě pár plánů na příběhy ze současnosti - o vztazích mezi chlapem a ženskou, jak jinak. Čerpáno z prožitků vlastních i cizích. Je toho dost, jen to hodit na papír.
    The world needs more cowboys.
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Potřebuje tu někdo CHLAPA? K službám dámy. :-D

    Ale teď vážně, netuším co je na jeho chování zvláštního? Že jel bůhví kolik mil, aby našel svoji milou? Já jich ujel dvě stě(mil). Sice abych od té své utekl co nejdál, ale taky se to počítá, ne? :-)

    A nebo že pak vyrazil pár zubů frajerovi, co tu jeho opil a ochmatával ji? To je přeci běžné, děje se to dnes a denně. Sám bych se na jeho místě zachoval stejně.
  • Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 211
    No vida! A pak, že nejsou CHLAPI.
    Tak vidíš, Lucko, máme odpověď.
    Chlapi jsou a fakt tak uvažujou.
    A toje dobře, ne? ;-)
    The world needs more cowboys.
  • masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 296
    Taky se mi to líbí, zase jiný styl. Opravdu, dnešní témata upírů už začínají nudit. Jack je správný chlap, ani jsem moc nepřemýšlela, jestli by to tak CHLAP udělal. Přišlo mi to přirozené ;)
    Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.
    o psaní jinak...

  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,756
    Hurá do kovbojek! Je to osvěžení po poněkud jednotvárné literatuře dneška. Určitě pokračovat!
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 211
    V pár posledních dnech mám děsnou krizi, jestli vůbec má moje psaní smysl, jestli o kovbojky někdo stojí a jestli se ještě čtou atd.
    A představte si, jedno z maturitních témat z češtiny letos je:

    Zadání 2
    A přijde ten, který opět přinese řád do tohoto města…

    VÝCHOZÍ TEXT
    Bylo to město na kraji pouště. Slunce pálilo. Ze saloonu se ozýval řev opilců a hádky
    hazardních hráčů. Na náměstí se houpala ve větru mrtvola posledního šerifa. Zákony už
    dávno neplatily, jediný zákon, který platil, byl zákon silnějšího… Kdo chtěl projít tímto
    vyprahlým hnízdem, musel být zatraceně dobrým střelcem!

    (CERMAT)
    Zpracování: vypravování rozvíjející situaci z výchozího textu

    A moje dcera - která mimochodem žádnou kovbojku ještě nepřečetla, si toto téma vybrala. Asi ze solidarity s maminkou? :-D

    Já tenhle vesmírný humor miluju!!!
    The world needs more cowboys.
  • LucieLucie Komentářů: 421
    :-) Vesmírná podpora v tvůrčí krizi :-)
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Jaká matka, taková dcera. Bys měla být ráda, ne? :-D Nebo očekává, že to napíšeš ty, to by měla jistou 1. Pokud ji na to nepřijdou :-D
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,756
    Jé, ale to je dobrý, to bych se při maturitě vyřádil, napsal bych jim kovbojku, že by se komis nestačila divit.
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 211
    To mi povídej! Být tohle téma, když jsem maturovala já! Páni, to by bylo!!!
    Ale za nás bývaly jen témata ve stylu dopis mému příteli ze Sovětského Svazu :-D
    The world needs more cowboys.
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,756
    Ale i dopisy příteli do SSSR měly svoje kouzlo... :-)
    Já jsem si taky jako dítě vyměnil několik přátelských dopisů s dívkou z Astrachaně, pamatuji si, že mi psala, že atěc je zaměstitelem direktora a mama rabotajet v dětskom sadu a dopis přišel na listu vytrženém ze školního sešitu.
    To jsme si užili. :-D
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.