Co s dopsanou knihou?

MichaelaMichaela Komentářů: 11
upraveno 6. leden 2013 v Obecná diskuze
Zdravím všechny uživatele fóra.
Včera jsem dodělala všechny opravy na své knize. Chtěla bych, aby mi mou knihu vydali, ale nevím, co pro to udělat. Proto se s tím obracím na vás. Máte nějaký nápad/návrh? Co se chystáte dělat vy, se svou knihou, až ji dopíšete? Budu moc ráda, za každý váš komentář.
Michaela

Komentáře

  • Milá Michaelo,
    snad Vám bude užitečná rada tak trochu „z druhého břehu“, tj. od osoby motající se kolem nakladatelské branže.

    1. Vybavte se trpělivostí a pevnými nervy. Vaše dílo je možná geniální, možná průměrné, možná úplně nemožné. Ale ve všech těchto případech bez rozdílu je vysoce pravděpodobné, že na případný úspěch ve formě knižního vydání si počkáte. A pozor, tato čekací doba nemusí být nijak úměrná kvalitě díla. Průměrná i podprůměrná věc může mít klidně větší štěstí než opravdu skvělá. Je to naprosto nevyzpytatelné.

    2. Pořiďte si aktuální vydání Almanachu Labyrint, kde najdete seznam, kontakty a hlavně žánrové vymezení víceméně všech českých nakladatelů. Prostudujte ho opravdu pozorně, zaškrtávejte a následně oslovujte nakladatelství, jejichž profil nejlépe odpovídá Vašemu dílu. (Almanach má i webovou verzi, ale doporučuji tu knižní, abyste si vše mohla projít v klidu.)

    3. Sedněte k internetu a procházejte stránky vybraných nakladatelství. Někdy uvádějí informace, jakou formou a komu přesně adresovat nabídky rukopisů. Tyto pokyny velmi doporučuji dodržet. Jestliže je nenajdete, je lepší nejdřív zatelefonovat a zeptat se; do sekretariátu (pokud ho mají) nebo na hlavní kontaktní číslo. V žádném případě nežádejte k telefonu šéfredaktora, ředitele nebo někoho podobného, působí to příšerně a sympatie si nezískáte.

    4. Kontaktujte hned několik nakladatelství. Nečekejte, až jak to dopadne v prvním, druhém atd.

    5. Při komunikaci si rozhodně odpusťte věty typu: „Kamarádi/rodiče/tetičky a strýčkové to četli a líbilo se jim to.“ Nenajdete redaktora, který by na takový argument neměl alergii.

    6. Pokud někde přijmou Váš rukopis k posouzení, reakci čekejte cca za dva měsíce. Bude-li kladná, připočtěte si další řadu měsíců do okamžiku vydání. Může to trvat i déle než rok.

    7. Počítejte s tím, že nemusíte uspět vůbec. Nezatrpkněte. Všechny rady a připomínky berte vážně, i když třeba nebudou příjemné. Některé mohou být k ničemu, jiné Vám do budoucna mohou prospět (i ty objektivně neoprávněné).

    8. Než cokoli podniknete, každopádně si své dílo ještě jednou přečtěte, nejlépe s odstupem několika týdnů. Uvidíte ho jinýma očima, toto funguje stoprocentně. A dejte velký, velký pozor na pravopis. Jakmile se neoddiskutovatelná pravopisná chyba objeví v textu častěji než jednou za nějakých 5 až 10 stránek, velmi si tím uškodíte.

    P.S.
    Neberte to osobně, je to jen takový profesní tik, ale ta čárka ve větě: „Budu moc ráda, za každý váš komentář,“ tak ta tam nemá co pohledávat. A pokud jde o větu: „Co se chystáte dělat vy, se svou knihou, až ji dopíšete?“, ta vsuvka je nadmíru diskutabilní; hezčí by bylo např.: „Co se chystáte se svou knihou udělat vy, až ji dopíšete?“ nebo: „Až dopíšete svou knihu vy, co se s ní chystáte udělat?“

    Hodně štěstí přeje Lachenauerin.
  • JitkaJitka Komentářů: 146
    Ahoj, Míšo.

    Možná přicházím s poněkud ne moc dobrým příkladem, ale hovoří za něj praxe.
    Svou knihu jsem dokončila minulý rok v lednu. Uplynulo dvanáct měsíců a šance, že bych ji teď vydala, momentálně asi není a možná je tomu dobře!
    Začala jsem se pohybovat mezi lidmi, co píší stejně jako já, a najednou se mi na všechno kolem vydávání otevřel jiný pohled.
    Po prvních neúspěších u větších nakladatelů jsem zkusila hledat ty menší, což pro můj žánr fantasy byla nakladatelství jako třeba Straky na vrbě či Poutník. Na jejich stránkách jsem pochopila jedno - jestli chci pro svou knihu dobrého nakladatele a ne ji "jen" u někoho udat, musím udělat to, co jsem si na webu těchto nakladatelství přečetla: psát do soutěží a udělat si trochu jméno díky nim.
    Po výsledcích první z nich jsem zjistila, že to vůbec není tak jednoduché. Seznámila jsem se s konkurencí a sebekriticky jsem si musela přiznat, že prostě nejsem tak dobrá, jak se mé ego domnívalo.
    Vzala jsem si k ruce znovu řádky své na poličce ležící "knihy" a kousek si po dlouhé době přečetla. V tu chvíli jsem si chtěla vytrhat všechny vlasy, které mi s hrůzou stály na hlavě. Stačilo půl roku, dvě soutěže a najednou jsem si uvědomila, jaký pokrok jsem za ten čas udělala, a to stále nemám na to, abych se v oněch soutěžích umístila na předních místech.
    Nevím, jaké zkušenosti jsi měla ty, než jsi začala psát knihu, ale neboj se tomu dát čas! Tvé dílo a budoucí čtenáři ti za to poděkují.

    Toliko k mým zkušenostem a teď ještě malá reakce na komentář Lachenauerin. Ten almanach jsem neznala, dobrý tip. Díky! :)

    Držím palce, Míšo!
    Jíťa ;)
  • MichaelaMichaela Komentářů: 11
    Lachenauerin: Moc děkuji, určitě si tu knihu pořídím a pokusím se co nejvíce vybavit pevnými nervy.
    Jíťo: I tobě moc děkuji, ukázala jsi mi úplně jiný úhel pohledu.
  • JanaM.JanaM. Komentářů: 9
    Teď nevím :( jsem celá nadšená s toho, že jsem začala psát a zjistila, že mě to baví. Pokaždé když se k příběhu vrátím tak se od něj nedokážu odtrhnout ale nevím jestli mám na to psát do soutěží :( ale když nebudu psát do soutěží tak nebudu mít jméno a tím pádem mi ten můj příběh nikdo nevydá :( tak teď sem docela sklamaná asi jsem si to představovala jinak :( a taky jsem dislektik takže dělám chyb jak maku....


  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
      Chyby se dají opravit. Když né ty, vždy se najde někdo, kdo rád pomůže. A s těmi soutěžemi bych tak úplně nesouhlasil. Protože pokud bude vydavatelství ochotné vydat knihu jen pro tvé jméno a ne pro příběh, je něco špatně a od takového vydavatele bych se držel hodně daleko. Nicméně tím tě neodrazuju od účasti na soutěžích. Když občas čtu soutěžní příspěvky v některých nejmenovaných akcích, říkám si, kolik tak asi autorovi bylo. Pět, možná šest? smile Takže asi tak laugh

      Ale pokud si ani tak nejsi jistá, zkus si počkat na nějakou místní akcičku. Co dva, tři měsíce tu bude probíhat workshop. Není to sice soutěž jako taková, ale na rozdíl od bodované soutěže se ti tu dostane zpětné vazby.



    P.S. Toho nadšení se drž! laugh
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,660
    MIke má pravdu ve všem. Ber to tak, že jsi začala psát, začalo tě to bavit a píšeš dál. Dobrá, to je první stupínek, ale nemůžeš hned plánovat úspěch a davy šílejících fanoušků a fronty před knihkupectvími.

    To je, jako kdyby sis koupila kytaru a na cestě z obchodu už si plánovala nabitou Lucernu. Takže i to, že píšeš amatérsky, už je plus. Začneš se na všechno okolo literatury koukat docela jinak, naučíš se nejen číst knihy, ale i hodnotit to, co napsali jiní, začneš jinak uvažovat a přemýšlet. I to už je dobré. 

    Upřímně řečeno, na prstech jedné ruky bys spočítala lii, kteří se psaním slušně uživí a naproti tomu tisíce lidí, kteří píší jen pro zábavu, pro kamarády a třeba i do šuplíku. 

    Já sám píšu už hodně let a víš, kolik věcí jsem napsal, zničil, seškrtal a odmítnul? 

    Zkus přidat nějakou ukázku své tvorby sem, nejsme tu sice literární kritici, ale můžeme to omrknout. A ten workshop, uvidíš, je to skvělé cvičení a dostaneš jakési základy jak ano a jak ne.

    JInak tě tu samozřejmě zdravíme a jako člen máš taky právo hodnotit a kritizovat práce ostatních členů fóra, neboj se, my jsme tady hodní...laugh
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • JanaM.JanaM. Komentářů: 9
    no já už jsem přemýšlela, že bych sem něco dala ale jelikož mám jen jednu věc, tak si nejsem jistá :/ ještě to nikdo kromě 2 kamarádů nečetl a mám strach s kritiky :D
  • Le fille AshLe fille Ash Komentářů: 84
    Tenhle problém teď řeším. Mám sbírku povídek. Je mi jasné, že v normálním nakladatelství bych neměla šanci. Ale.. chci zkusit jedno nízkonákladové, které sice není renomované a známé, ale většinou se vydání knihy povede. Takže pokud jde o to, že budeš mít knihu v ruce, mělo by to fungovat. Ale propagací moc nečekej.. No uvidím. Zkusím a pak kdyžtak sepíšu zkušenosti. Budu to řešit v následujících dnech.. ;)
  • JanaM.JanaM. Komentářů: 9
    Nojo ta propagace by byla asi na prd ale zase v dnešní době twitrů, fejsbuků atd...si myslím, že by ta prtopagace zvládnout šla. Kamarádi by si ji třeba koupili a pak by to šlo dál a dál a třeba takových 50knih by člověk prodal. :) Možná i víc, nebo ne?
  • Le fille AshLe fille Ash Komentářů: 84
    Samozřejmě. :) Přesně takhle to určitě půjde.. 
  • FabulatorFabulator Komentářů: 24
    Doba facebooku a twitru je sice hezky termin, ale ono ve vysledku tak jednoduche neni. Abys se tam clovek prosadil, musi to se socialnimi sitemi opravdu umet. Neni to jen tak. Prodavat kamaradum a znamym je do zacatku asi ta nejjednodussi vec. A kdyz si udelas nejake male autorske cteni, urcite tam neco udas. 
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 687
    Myslím, že právě doba faceboku a twitteru to všechno na jedno stranu ohromně zlehčuje, ale na stranu druhou to dělá těžší tím, že v podstatě každý chce tímhle způsobem oslovit čtenáře. Pokud se to ale udělá zajímavě a poutavě, pak je to rozhodně šance. wink Držím palce.
  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Pridám trochu vlastných skúseností. Tie vravia, že úspech v súťažiach ako podmienka prerazenia je mýtus. Kým som mala v súťažiach iba jediný úspech a aj to tak dávno, že som to radšej v sprievodnom liste ani nespomínala, našla som si vydavateľa za trištvrte roka. Potom uplynulo pár rokov, počas ktorým som nazbierala zopár ocenení (veci ohľadom písania si ma našli v inom poradí než je odporúčané), napísala som ďalšiu knihu a... hľadám na ňu vydavateľa márne už tretí rok. Neviem ako v Čechách, ale na Slovensku mávanie diplomami pred očami vydavateľa nič neznamená. Nezaručí vám dokonca ani len slušnú komunikáciu s odpovedaním. Tiež je lepšie neočakávať, že situáciu zlepšia vaše predošlé publikácie.

    Súhlasím s tým, že vydávanie knihy je práca na veľmi dlho a to dokonca aj potom, čo tvoj rukopis prijmú. Môj prvý vyšiel až po vyše dvoch rokoch od zaslania vydavateľstvu, ktoré ho nakoniec prijalo. Z istého pohľadu nemusí byť dlhá doba medzi napísaním a vydaním knihy až taká tragédia. Ako píše Jíťa, možno po čase tak zmeníš pohľad na knihu, že budeš rada, že (v pôvodnej podobe) nevyšla. Problémom je v tom, že čas čakania na posúdenie rukopisu sa nedá zmysluplne využiť na vylepšovanie daného rukopisu. Prečo? Lebo rukopis musí byť v čase, keď ho pošleš vydavateľovi, vylepšený na najvyššiu možnú mieru – v tom sa zhodujú všetky odporúčania. Čo je dosť smutná požiadavka ak uvážime, že skôr ako za pol roka sa k jeho čítaniu redaktor ani nedostane (a za toho pol roka by sa to dalo tááááák vylepšiť...). Vydávanie je skrátka extrémne časovo neefektívny proces. A jediný spôsob jeho zefektívnenia vidím v tom, že budem pracovať na viacerých rukopisoch naraz. Kým jeden už dokončený stojí, aby v ňom vynikli chyby, treba písať/vylepšovať ďalší. To isté aj počas čakania na posúdenie. Zároveň to odvádza myšlienky od čakania a trochu zmierňuje frustráciu.

    Nejaké odstátie po dopísaní a následné vylepšovanie by rozhodne malo nasledovať. Napriek tomu je do pokusov o publikáciu lepšie pustiť sa čím skôr. Dôvody sú tu.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.